Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.
Jedním z hlavních úkolů Chang’e 5 T1 bylo testování technologie autonomní navigace ve velkých vzdálenostech od Země. Systém obstál na výbornou a Číňané uvedli, že dokážou určit polohu sondy v prostoru s přesností na 100 metrů a její rychlost na 0,1 m/s. Dále byly testovány nové senzory pro orientaci pomocí hvězd, které se rovněž osvědčily, a to jak v blízkosti Země, tak v cislunárním prostoru.
Fanoušky kosmonautiky určitě zaujme, že důkladným testováním prošla také palubní kamera s úzkým i širokým zorným polem. Ta během letu pořídila mnoho fotografií Země, Měsíce, ale takéoddělujícího se návratového pouzdra.
Snad nejdůležitějším úkolem sondy na lunární oběžné dráze ale bylo hledání místa přistání pro misi Chang’e 5 a také pro Chang’e 4. A ono místo už bylo vybráno! Stalo se tak ve středu 2. září a předevčírem o tom informovala agentura SASTIND. Finální destinace pro měkké přistání a robotický odběr vzorků byla vyfocena z výšky třiceti kilometrů a rozlišení fotografie dosahuje jednoho metru na pixel.
Číňané neuvedli lokaci vybrané přistávací oblasti. Na oficiální oznámení si tedy zřejmě budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Jelikož ale známe přibližnou dobu pořízení snímku, lze ze stínů povrchových útvarů odhadnout přibližnou polohu. Terminátor byl v době fotografování někde v Moři nepokojů při pravém okraji měsíčního disku. Neoficiální čínské zdroje před časem uvedly, že výběr přistávací oblasti se soustředí v Oceánu bouří na západní polokouli, avšak tam bylo v době focení poledne. Zveřejněné snímky obsahují výrazné stíny, a proto se bude nejspíš lokalita nacházet více na východ, tedy mezi Oceánem bouří ale určitě ne za Mořem nepokojů. V úvahu tedy připadá Moře klidu, Moře nektaru či Moře jasu. Že by se robotická sonda chystala přistát v hornatých oblastech, se očekávat nedá (to bude ostatně úkolem Chang’e 4) a hlavně o tom nevypovídá fotografie. Odhad přistávací lokality však, prosím, berte jako opravdu velice hrubý, založený na čistě logické úvaze.
Chang’e 5 T1 i nadále pokračuje v přípravách na významnou misi. V březnu například čtyři dny manévrovala, aby simulovala pohyby, které bude na oběžné dráze Měsíce vykonávat vzletový modul před vzájemným setkáním s orbitálním modulem. Po odběru vzorků totiž z Měsíce odstartuje malý vzletový modul, který se na měsíční orbitě setká s mateřskou sondou, do jejíhož návratového pouzdra se získané vzorky přemístí. A právě tuto činnost se řídící středisko snažilo simulovat. Čína si tedy ověřila, že zvládá navigaci při setkání dvou těles na lunární oběžné dráze, což je nejkritičtější fáze plánované mise. Během tohoto nácviku se sonda v nejnižším bodě své oběžné dráhy dostala do pouhých osmnácti kilometrů na povrch.
Po primárním úkolu, tedy navedení návratového pouzdra Xiaofei k návratu na Zemi po obletu Měsíce, měly sekundární úkoly mise trvat do května. Sonda však i nadále pracuje a čínští představitelé uvedli, že je stále ve velmi dobrém stavu a má dostatek paliva. Nyní se bude zabývat studiem gravitačního pole Měsíce.
Mise Chang’e 5 byla původně plánována na rok 2018. Po úspěších předchozích čínských lunárních misí, především pak Chang’e 3 a jejího roveru Yutu, se událo něco v kosmonautice nepříliš vídaného. Vedoucí čínského lunárního programu vyzval k urychlení prací, aby se mise uskutečnila ještě v roce 2017. Pokud vše půjde podle plánu, sonda po měkkém přistání odebere vzorky z různých míst povrchu i pod ním. Bude mít totiž k dispozici vrták, který by mohl získat horninu z hloubky až dvou metrů. Celkové množství vzorků, které doputují do pozemských laboratoří, by mělo vážit až dva kilogramy.
V dubnu letošního roku oznámil hlavní konstruktér mise Chang’e 1 a letový ředitel misí Chang’e 2 a 3 Ye Peijian, že přípravy na misi Chang’e 5 probíhají podle plánu a oznámené datum startu v roce 2017 se stihne. Jak je tedy vidět, odklady startů nemusí být tradičním nešvarem současné kosmonautiky. Přejme tedy Číně, ať její třetí fáze lunárního výzkumu proběhne minimálně tak dobře jako ty předchozí.
Zdroje informací:
https://tech.scichina.com
https://www.chinadaily.com.cn/
https://www.spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://www.spaceflight101.com/
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/
https://www.youtube.com/
https://www.chinadaily.com.cn/
https://www.chinadaily.com.cn/
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz