Ještě neutichl rozruch kolem skořice, o níž se zjistilo, že u lidí s cukrovkou působí blahodárně, protože působí podobně jako hormon insulin, a už tu máme další námět – skořicová silice jako vysoce účinný repelent. Výtažek z kůry skořicovníku zabíjí komáry dokonce efektivněji, než nejběžnější účinná složka repelentů DEET.
Nový poznatek o působení těkavých olejů ze skořice byl zveřejněn v časopisu vydávaném největší vědeckou organizací na světě - Americkou chemickou společností. Informaci o tom, že olej zabíjí komáry přineslo červencové číslo vědeckého časopisu Journal of Agricultural and Food Chemistry. Objev je hodnocen odborníky velmi kladně, protože moskyti, nejen, že nám dokáží pěkně znepříjemňovat pobyt venku, ale jejich štípance s sebou nesou i velké zdravotní riziko. Přenáší malárii, žlutou zimnici, virové onemocnění nazývané západní nilská horečka,...
Použití klasických přípravků je proti komárům účinné v době kdy jsou komáři ve stádiu larev. Opakované použití pesticidů v určité lokalitě s sebou nese environmentální zátěž riziko ohrožení lidského zdraví.
Z této úvahy vycházel Peter Shang-Tzen Chang, profesor na Taivanské národní univerzitě když zaměřil svojí pozornost na studium působení přírodních látek na larvální stádia komárů. Chang se svými kolegy testoval jedenáct složek oleje získaného ze skořicovníku a jejich schopnost usmrcovat vynořující se larvy komárů Aedes aegypti (původce žluté zimnice).
Čtyři ze složek zkoumaného oleje (cinnamaldehyd, cinnamyl acetát, eugenol a anethol) vykazovaly silný účinek. Jejich účinek byl posuzována podle hodnoty LC50. Údaj LC 50 znamená koncentraci, která usmrtí padesát procent populace larev za 24 hodin. To znamená, že čím nižší LC50 je, tím účinnější je zkoušený přípravek neboť k tomu, aby zahubil stejné množství larev v daném čase, ho je potřeba menší množství. Údaj ppm vyjadřuje relativní poměr látky v prostředí a v soustavě SI znamená 1/1000 000.
Každá ze čtyř zjištěných účinných látek přítomných v oleji měla LC 50 nižší než 50 ppm. Nejúčinnější byl cinnamaldehyd, který usmrcoval polovinu larev již při koncentraci 29 ppm. Pro srovnání, stejná účinnost u nejrozšířenějšího pesticidu – látky označované jako DEET, je dosažena až při koncentraci nad 50 ppm.
Cinnamaldehyd je hlavní složkou skořicové silice, která je používána jako přísada do potravin a také jako potravinářské barvivo. Protože se u skořice jedná o potravinu, soudí se, že není člověku a ani prostředí, škodlivá. Proto se na používání látek získaných ze skořice nevztahují omezení uplatňovaná při použití pesticidů.
Nejčastější zdroj skořice a těkavých silic je Skořicovník čínský, Cinnamomum cassia, z čeledi vavřínovitých, Lauraceae, pochází pravděpodobně z Barmy a hojně se pěstuje v jižní Číně, ale také v Thajsku, Indočíně a Indonésii. Tento stálezelený strom dosahuje výšky až 10 metrů, ale v plantáži se udržuje řezem jako dva metry vysoký keř.
Příbuzným druhem skořice čínské je skořice cejlonská, Cinnamomum zeylanicum, původem ze Srí Lanky, který poskytuje kvalitnější surovinu, tzv. cejlonskou skořici. Její svitky jsou tenké, okraje se charakteristicky svinují dovnitř, čímž vznikají jakési dvojtrubky.
Kromě „pravých“ skořicovníků se nyní pozornost výzkumníků zaměřuje i na jejich méně známé druhy jako např. osmophloeum, který roste v lesích jihovýchodní Asie planě a z jehož listů lze lisováním získat účinnou látku cinnamaldehyd ekonomičtěji, než z kůry pravého skořicovníku.
Skořicovník čínský, Cinnamomum cassia.
Cinnamomum osmophloeum
Výzkumníci předpokládají, že těkavý cinnamaldehyd bude mít obdobné účinky také na larvy jiných druhů komárů a že díky své těkavosti, bude účinný i jako repelent na dospělé komáry.
Člověk má skoro chuť dodat, že naše babičky toho o užitečném působení těkavých silic proti hmyzu věděly také hodně. Prádlo ve skříni si prokládaly levandulí nejen pro vůni, ale také proti molům už dávno předtím, než se náš čínský profesor narodil. Ale dost invektiv. Changovi blahopřejeme a doufáme, že se mu podaří získat prostředky na pokračování jeho projektu aby se mu podařilo získávat levný skořicový olej z planě rostoucích dřevin. Mohlo by to přispět ke změně vyhlášených komářích „útrpných“ lokalit na jižní Moravě a v jižních Čechách, na provoněný ráj bez svědících a do krve rozškrábaných bodanců.
A pokud by to náhodou nevyšlo, stále tu ještě je naděje zahájit soukromý výzkum zahrnující řebíček, skořicovou kůru a svařák.