Na břehu Mrtvého moře, v troskách starověké synagogy v lokalitě Ein Gedi, byl před 47 lety nalezen ohořelý zbytek pergamenového svitku. Byl v dezolátním stavu a nebylo možné o něm zjistit nic bližšího. Seškvařená rozpadávající černá hmota byla kdysi dávno zvířecí kůží. Dnes sedm centimetrů dlouhý úlomek, nejvíce ze všeho připomíná kousek dřevěného uhlí. Přesto z něj počítačoví mágové za pomoci tomografu vykutali, co na něj kdosi kdysi zaznamenal. Kolektiv amerických a izraelských vědců nyní zveřejnil, že se jedná o text biblický. Radiokarbonové datování ho zařadilo do doby před 1500 lety a obsahuje verše z druhé kapitoly knihy Leviticus.
Podle archeologa Sefi Porata, člena týmu, který se v roce 1970 na nalezení artefaktu podílel, je tento nález, hned po svitcích od Mrtvého moře, nejvýznamnějším nálezem biblického písma. Nález byl po celou dobu uchováván, spolu se svitky od Mrtvého moře, ve tmě a v boxu s řízenou teplotou a vlhkostí. V loňském roce vědci svitek vyndali a prosvítili technikou zvanou počítačová mikrotomografie. Získané 3D skeny pak odeslali americkým počítačovým expertům na University of Kentucky. První výsledky digitálního zpracování obrazu odhalily osm veršů starozákonní knihy vstahující se k pravidlům pro rituální oběť.
Pro badatele je nález významný proto, že text byl psán v šestém století našeho letopočtu. Vyplňuje tak mezeru, která se vyskytovala mezi písemnostmi z Kumránu. Ty jsou starší. Sahají až do doby před více než 2000 lety, nejstarší z písemností se datuje do třetího století před Kristem a poslední do roku 70 nl., kdy římští vojáci v Jeruzalémě zničili Druhý židovský chrám. Pak to byl až nález označovaný jako Aleppo Codex z Galileje. Ten byl napsán až ve století desátém. Text zuhelnatělého zbytku Tóry se časově řadí mezi zmíněné nálezy.
Starověká synagoga EIN GEDI
Pramen: The Times of Israel, IAA (Izraelský památkový úřad), University of Kentucky