Wilhelm Klümper a Matin Qaim jsou zemědělští odborníci a ekonomové pracující na göttingenské universitě. S GMO lobby je nic nespojuje a grant ze kterého byl jejich výzkum hrazen, financovalo spolkové Ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropská unie ze svého sedmého rámcového programu „Bezpečnost potravin“. Autoři přiklepnuté prostředky využili na vyhledání všech možných dostupných prací, které kdy byly ve světě na toto téma napsány a které se nějak týkaly zkušeností s pěstováním GMO plodin.
Graf: Průměrné rozdíly ve výsledcích farmaření klasickým způsobem a s GM plodinami.
Výsledek uvedený u výnosu (Yield) je průměrem 451 studií.
Spotřeba pesticidů (Pesticide qouantity) je průměr vypočtený ze 121 prací.
Náklady na použití pesticidů (Pesticide cost) hodnotilo 193 týmů.
Celkové výrobní náklady (Total prouction cost) uvádělo 115 publikací.
Zisku (Farmer profit) se věnovalo 136 týmů.
Třemi hvězdičkami je v grafu označena statistická významnost na úrovni 1 %.
Pramen: doi: 10,1371 / journal.pone.0111629.g002
Z dílčích, na sobě nezávislých studií, pak vytáhli data a provedli jejich metaanalýzu zaměřenou na přínosy a negativa pěstování GM plodin. Cílem bylo dobrat se závěrů nezatížených ideologickým bojem. Metaanalýzy jsou časově náročné, zato ale poskytují mnohem přesnější a objektivnější poznatky, než jaké jsou schopny dát studie jednotlivé. To proto, že snižují váhu falešně negativních údajů a poskytují tak větší šanci dobrat pravdy z mnoha rozdílných i nejednoznačných výsledků.
Prací, které podrobně popisovaly praktické zkušenosti farmářů s GMO plodinami a které byly podloženy relevantními, dostupnými a ověřitelnými údaji, se nakonec z různých časopisů výzkumníkům podařilo dát dohromady 147. Svým rozsahem pokryly jak země rozvojové, tak ty vyspělé a týkají se všech kontinentů. Studií zaměřených na GM sóju, kukuřici, bavlnu a řepku je už poměrně hodně. Ostatní GM plodiny, jako cukrová řepa, papája kakaové boby a další, ač se s nimi čile obchoduje, je zatím věrohodných údajů poskrovnu.
Metaanalýza má výhodu v tom, že dovoluje dát váhu jednotlivým vstupům do celkového výpočtu podle toho, jak podrobnou metodikou byla data od kterého týmu získána. Jaký byl zdroj financování toho kterého výzkumu a v jak významném typu publikace výsledky vyšly. Výsledek snahy dobrat se objektivního posouzení přínosu GM technologie, tedy to co německým výzkumníkům vyšlo, se dá shrnout následovně:
Zavedení technologie pěstování GM plodin v průměru zvyšuje výnosy o 21 %. Zvýšení výtěžnosti z jednotky plochy přitom nepramení z vyššího genetického potenciálu plodin, ale z účinnějšího hubení škůdců a z toho pramenících nižších ztrát ožerem. Nejde ale jen o ztráty způsobené přiživováním se škůdců na úrodě. GM technologie omezuje i následné ztráty z větší náchylností sklizené "nakousané" úrody, která je náchylná k plesnivění, nižší kvalitě, vyžaduje vícenáklady při uskladňování spolu s výsledkem horšího odbytu produktu.
Orientace na geneticky modifikované plodiny s sebou nese snížení potřeby pesticidů o 37 %. Náklady na jejich aplikaci klesají o 39 %. Nárůst výrobních nákladů přitom není nikterak významný. GM osivo je o něco dražší než „klasika“, ale zvýšené náklady jsou více než kompenzovány úsporami farmářů pramenící z omezení nákladů na chemický a mechanický boj se škůdci a plevely.
Výsledkem přeorientování farmáře na GM technologii je průměrný nárůst zisku o 68 %.
Literatura
Wilhelm Klümper, Matin Qaim.: „A Meta-Analysis of the Impacts of Genetically Modified Crops“, PLOS ONE, November 3, 2014, DOI: 10.1371/journal.pone.0111629