Wilhelm Klümper a Matin Qaim jsou zemědělští odborníci a ekonomové pracující na göttingenské universitě. S GMO lobby je nic nespojuje a grant ze kterého byl jejich výzkum hrazen, financovalo spolkové Ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Evropská unie ze svého sedmého rámcového programu „Bezpečnost potravin“. Autoři přiklepnuté prostředky využili na vyhledání všech možných dostupných prací, které kdy byly ve světě na toto téma napsány a které se nějak týkaly zkušeností s pěstováním GMO plodin.
Z dílčích, na sobě nezávislých studií, pak vytáhli data a provedli jejich metaanalýzu zaměřenou na přínosy a negativa pěstování GM plodin. Cílem bylo dobrat se závěrů nezatížených ideologickým bojem. Metaanalýzy jsou časově náročné, zato ale poskytují mnohem přesnější a objektivnější poznatky, než jaké jsou schopny dát studie jednotlivé. To proto, že snižují váhu falešně negativních údajů a poskytují tak větší šanci dobrat pravdy z mnoha rozdílných i nejednoznačných výsledků.
Prací, které podrobně popisovaly praktické zkušenosti farmářů s GMO plodinami a které byly podloženy relevantními, dostupnými a ověřitelnými údaji, se nakonec z různých časopisů výzkumníkům podařilo dát dohromady 147. Svým rozsahem pokryly jak země rozvojové, tak ty vyspělé a týkají se všech kontinentů. Studií zaměřených na GM sóju, kukuřici, bavlnu a řepku je už poměrně hodně. Ostatní GM plodiny, jako cukrová řepa, papája kakaové boby a další, ač se s nimi čile obchoduje, je zatím věrohodných údajů poskrovnu.
Metaanalýza má výhodu v tom, že dovoluje dát váhu jednotlivým vstupům do celkového výpočtu podle toho, jak podrobnou metodikou byla data od kterého týmu získána. Jaký byl zdroj financování toho kterého výzkumu a v jak významném typu publikace výsledky vyšly. Výsledek snahy dobrat se objektivního posouzení přínosu GM technologie, tedy to co německým výzkumníkům vyšlo, se dá shrnout následovně:
Zavedení technologie pěstování GM plodin v průměru zvyšuje výnosy o 21 %. Zvýšení výtěžnosti z jednotky plochy přitom nepramení z vyššího genetického potenciálu plodin, ale z účinnějšího hubení škůdců a z toho pramenících nižších ztrát ožerem. Nejde ale jen o ztráty způsobené přiživováním se škůdců na úrodě. GM technologie omezuje i následné ztráty z větší náchylností sklizené "nakousané" úrody, která je náchylná k plesnivění, nižší kvalitě, vyžaduje vícenáklady při uskladňování spolu s výsledkem horšího odbytu produktu.
Orientace na geneticky modifikované plodiny s sebou nese snížení potřeby pesticidů o 37 %. Náklady na jejich aplikaci klesají o 39 %. Nárůst výrobních nákladů přitom není nikterak významný. GM osivo je o něco dražší než „klasika“, ale zvýšené náklady jsou více než kompenzovány úsporami farmářů pramenící z omezení nákladů na chemický a mechanický boj se škůdci a plevely.
Výsledkem přeorientování farmáře na GM technologii je průměrný nárůst zisku o 68 %.
Literatura
Wilhelm Klümper, Matin Qaim.: „A Meta-Analysis of the Impacts of Genetically Modified Crops“, PLOS ONE, November 3, 2014, DOI: 10.1371/journal.pone.0111629