Ben Crost z University of Illinois se spolu s Santiago Guerrero, pustili do vyhodnocení dat získaných v rámci Národního průzkumu zaměřeného na užívání drog. V USA šetření financuje a organizuje ministerstvo zdravotnictví. Aktéři zapojení do sledování odpovídali na otázku v kolika dnech si během uplynulých 30 dnů, dopřáli alkoholického nápoje a v kolika jointa marjánky. Z odpovědí na holdování drogám u mladistvých (18 až 24 let) vyplynulo, že obliba „mařeny“ při dosažení hranice 21 let prudce klesá. V bodě zlomu ale dochází k dramatickému nárůstu spotřeby alkoholu.
Mezi námi (Evropou) a USA je v legislativě dost podstatný rozdíl. My, když je nám 18, si v hospodě můžeme alkoholu dát, co hrdlo ráčí, Američané se k alkoholu legálně dostanou až od 21 let.
Paradoxně mohou mladí muži v osmnácti už sloužit v armádě, dokonce i v zahraničních misích, nosit zbraň a legálně střílet lidi. Pivo jim ale nikde nenačepují. V restauracích a obchodech mají teenageři s nákupem alkoholu smůlu. S problémy musejí počítat i při vpouštění do barů a na některé diskotéky. Do kasina je do 21 let také nepustí. Snahy snížit tuto hranici jsou, ale zatím neprošly. Nejen kvůli organizaci Matky proti opilcům za volantem. S případným uvolněním legislativy nesouhlasí společnost jako celek. V průzkumech veřejného mínění se pro zachování hranice 21 let, vyslovují tři čtvrtiny dotázaných.
Jak z nejnovějšího výzkumu vyplynulo, právě s tou věkovou hranicí 21 let, je spojen zlom v konzumaci drog. Nejlépe vše charakterizuje věta: Američané, kterým je 20 let a 11 měsíců, jsou v podstatě stejní, jako ti, kterým je jednadvacet. Až na jednu výjimku. Přijdou o preference k marihuaně.
Studie analyzovala obě pohlaví odděleně a tak ještě vyšlo najevo, že překročení zákonem povolené věkové hranice podstatně více zacloumá s chováním dívek. Zatímco frekvence kouření marihuany u mužů spadne o 7,5 procenta, u žen o dvojnásobek (15 procent). Nahrazování jedné drogy tou druhou ale také znamená, že riziko sklouznout po šikmé alkoholové ploše hrozí více dívkám. Logické je se nyní zamyslet nad tím, co je v takové situaci lepší. Snížení věkové hranice pro konzumaci alkoholu, by snížilo spotřebu marihuany u dospívajících o 10 procent. Je-li zdraví škodlivější právě onen alkohol, pak jsou jeho restrikce zcela na místě. Pokud by mozek, tělo a okolí více devastovala marihuana, pak je zase rozumnější uvolnit omezení vztahující se na alkohol.
Výsledky jsou pro Nový kontinent zajímavé, ale my bychom se z nich také měli poučit. Je totiž něco nelogického na tom, být k alkoholu benevolentní a marihuanu tvrdě trestat. Vyplývá to i z jiné studie, věnované tzv. „suchému zákonu“, který uplatňují v různých podobách některé státy na jihu USA. Týká se zákazu prodeje a konzumace alkoholu na veřejnosti. Například v Kansasu si 86 ze 105 krajů odhlasovalo legalizaci prodeje alkoholu u licencovaných zařízení, jako jsou bary a restaurace. Zkušenosti z let 1977 - 2011 ukázaly, že 10% nárůst podniků prodávajících alkohol s sebou přinesl nárůst trestné činnosti o 3 až 4 procenta. Omezení dostupnosti alkoholu se společnosti evidentně vyplatí. Mezi nejznámější kritiky nevhodně nastavené evropské legislativy patří profesor David J. Nutt. Tento bývalý poradce britské vlády pro otázky drog, spolu s dalšími kolegy z branže se řadu let snaží veřejnost studiemi přesvědčit, že alkohol je pro konzumenta více než dvakrát nebezpečnější, než marihuana. Z pohledu společenské nebezpečnosti této drogy, kam se započítávají i náklady na léčbu alkoholika, škody způsobené opilci na majetku jiných, rizika rozpadu vztahů, potom je na tom alkohol dokonce pětkrát hůř.
Třeba až unijní legislativci vyřeší Řecko, podívají se, jestli by se s novými poznatky nedalo něco dělat i u nás.
Literatura
D. Mark Anderson a kol.: Wet Laws, Drinking Establishments, and Crime, MSU
Ruth Weissenborn a David J Nutt: Popular intoxicants: what lessons can be learned from the last 40 years of alcohol and cannabis regulation? J Psychopharmacol, 2012
Benjamin Crost, Santiago Guerrero: The effect of alcohol availability on marijuana use: Evidence from the minimum legal drinking age, Journal of Health Economics.
University of Illinois at Urbana-Champaign