Odborníci na lidské intimnosti tvrdí, že správný vztah a styk má být provázen třemi fázemi: "touhou", "vzrušením" a "orgasmem". Jenže se ukazuje, že mnoho žen se svým partnerem se k vyvrcholení nedopracuje a odborníci u nich hovoří o poruše „HSDD“ (hypoactive sexual desire disorder), což znamená přetrvávající nedostatečnost sexuální představivosti, neschopnost adekvátně odpovídat na podněty a snížení, nebo úplná ztráta sexuální touhy. Případně se v diagnóze objeví termín „anorgasmie“, naprostá neschopnost dosáhnout vyvrcholení. Netřeba dodávat, že se to podepisuje na psychice, ztrátě sebedůvěry a rozpadu partnerských vztahů. Statistiky vypovídají, že anorgasmie je druhým nejčastějším problémem na který si ženy stěžují, hned po nízké sexuální touze.
Psychologové v tom mají jasno. Za vše může únava, přepracování, starosti, sebepodceňování, výsměch partnera, špatné dřívější zážitky ze znásilnění a prudérní výchova. Fyziologové si myslí, že to je výsledek hormonální dysbalance, neurologických onemocnění a že na vině jsou drogy a alkohol. Evolucionisté zase házejí vinu na přírodu, které ani zdaleka nejde o spravedlnost a tak silnějším pohlavním pudem a libostmi sexu upřednostnila samce. Je jí totiž jedno, zda k předání genů dojde z oboustranné vstřícnosti, nebo znásilněním. Netřeba prý chodit pro příklady k jiným živočišným druhům, stačí se zamyslet nad tím, jak by to s naším rozmnožováním dopadalo, kdyby ženy dosahovaly orgasmu dříve...
Ty, které trápí neutěšené ženské prožitky se snaží hledat nápravu už několik desetiletí. Většinou to končí u „znalců lidské duše“ a u rad, jak odbourat psychické zábrany a nezřídka trapně zaobaleným doporučením vyzkoušet jiného partnera. Tu a tam se ale objeví i jiné návrhy, mnohdy dost kuriózní. Svou troškou do mlýna snažili přispět i chirurgové. Poté, co jednomu z nich přála náhoda a při anestézií pacientky jí zavedl proud tam, kam neměl. Elektrodou vysílající impulzy k obluzení nervů odpovědných za bolesti zad, zavadili o svazek dostředivých nervů majících v náplni práce informovat mozek o dění v děloze, pochvě a klitorisu. Pacientce se to natolik líbilo, že už na operačním stole se operatérovi svěřila se svým intimním prožitkem. Přístroj, nazvaný orgasmatron, který měl zabodovat u širší veřejnosti, nezabodoval. Jedni tvrdí, že kvůli tomu, že se partneři nebyli schopni domluvit, kdo z nich má mít na starosti mačkání knoflíku na dálkovém ovládání. Spíše za tím ale byla marnivost žen, které upřednostnily tvary svých křivek, než aby se jim z pod kůže na zadku rýsovaly obrysy voperované krabičky velikosti Marlborek. Své v tom možná také sehrály obavy získané z pokusů na hlodavcích. Těm se intenzivní sebeukájení proudem stalo příjemnější než žraní a pití a brzo se staly tak šťastnými, že to kvůli vysílení a dehydrataci nepřežili.
Ne zrovna moc slavně dopadly i snahy fyziologů, vkládané svého času do inhibitorů fosfodiesteráz. Nejdéle se na výsluní se asi držel Bupropion, který dobře znají například odvykači kouření. Kromě toho, že snižuje abstinenční příznaky, působí jako selektivní inhibitor neuronálního zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu. A protože se po jeho podání zvyšuje koncentraci dopaminu a noradrenalinu v mozku, ženám sužovaným anorgasmií to, podle některých studí, je ku prospěchu. Bohužel jen některým a jen mírně.
Léčba mužských obdobných poruch, je na tom mnohem lépe. V poslední době v tomto směru jsou na zajímavé stopě genetici. Evropští molekulárníci k tomu využili přístup, kterému se říká optogenetika. Jedná se o vkládáním umělých genů do DNA, které lze aktivovat světlem o určité vlnové délce. Modrým světlem pak staví penis do pozoru během půl minuty. Zatím jen u potkanů. U těch to ale asi také skončí. Švýcaři z Federálního technického institutu si totiž neuvědomili, že v tom našem evropském regionu genetickým modifikacím pšenka nekvete ani u rostlin, natož dělání gmo z lidí. A tak na výsluní ještě dlouho zůstane chemie. Muži už svou viagru mají 17 let. Bohužel, podobný lék pro ženy za celou tu dobu schválen nebyl. Až do dneška. Nejvyšší autorita bdící v USA nad zdravím, léčebnými postupy a nezávadností potravin svolala členy svého poradního výboru a požádala je o stanovisko k látce nazvané flibanserin. Jde o lék, který byl předložen ke schválení již dvakrát. Poprvé výrobce požádal o schválení preparátu v roce 2010. Agentura ale zatím dávala vždy palec dolů. Nyní jde tedy již o třetí kolo a hlasování expertů poradního sboru vyznělo ve prospěch schválení léku (poměrem osmnáct ku šesti). I když stanovisko expertů pro Agenturu závazné není, doporučení poradního výboru většinou respektuje. Z toho se dá soudit, že preparát na zvýšení ženského libida, tentokrát projde.
Schvalovaný lék má řešit nejčastější sexuální dysfunkci, s níž se potýká až pětina žen. Pro poruchu se používá termín „HSDD“ a zahrnuje jakousi ztrátu fantazie, projevuje se utlumením touhy po sexu. Chyba má být v ženiných hormonech, do jejichž tvorby a vyplavování se montují neurotransmitery. Konkrétně dopamin a serotonin, jejichž dlouhé prsty sahají až do frontální mozkové kůry. Na dřívějším, zamítavém stanovisku ženské viagry se hodně podepsal fakt, že porucha HSDD ještě tehdy nebyla klasifikována jako nemoc. Podle nejnovějšího vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5), HSSD už tak vedena je a to i se specifikací diagnózy. Řadí se mezi poroblémy ženského sexuálního nezájmu, označovaného jako porucha vzrušivosti se zkratkou FSIAD. Příčin se zvažuje habaděj, od hromadění stresujících událostí, přes podávání některých léků, až po manželskou nudu.
Bylo by bláhové se domnívat, že nový lék u žen vybudí, či nahradí, lásku. Pomáhat by měl jen těm, které s libidem předtím neměly problém, žijí v láskyplném vztahu, jen jejich myšlenky na sex se jaksi někam zatoulaly a touha ochabla. Tento stav se stává problémem zvláště tehdy, když partner je stále při chuti a žena si uvědomuje, že její nezájem vztahu škodí a chce s tím „něco“ udělat. Když už jí nebaví v rámci udržení, jinak harmonického vztahu, „jen předstírat“.
Látka flibanserin začala svou kariéru podobně jako kdysi modrá viagra, také omylem. Původně to mělo být antidepresivum. Při ostrých testech na lidech ale vyšlo najevo, že se ženám v hlavě rodilo více hříšných myšlenek. A nezůstalo jen u nich. Intimní život probandek také naznal více uspokojujících sexuálních zážitků. V té chvíli začaly akcie Boehringer Ingelheim strmě stoupat. Ale jen do doby, než lék schvalovacím řízením FDA neprošel. Německá firma se ho zbavila a patentová práva převedla na firmu Sprout Pharmaceuticals. Noví vlastníci ze Severní Karolíny na to šli tvrdě. Rozjeli lobbing a velkou agitační kampaň zaměřenou na sexuchtivou veřejnost. Pak teprve podali žádost o schválení přípravku znovu. Už ale ne jako přípravek proti depresím, ale jako látku ovlivňující receptory neurotransmiterů. Ne, že by flibanserin přestal být antidepresivem, tím je stále, ale zároveň už také není. Jakási americká verze, té naší, o císařových nových šatech.
Pokrok jde kupředu mílovými kroky a zatímco našim maminkám na depku zabírala třezalka, dnes víme, že je návyková a řešíme to utrácením za SSRI. Tak farmaceuti nazývají spektrum selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Ttlumí likvidaci molekul přenášejících vzruch v presynaptickém úseku neuronu. Tím se v místech přenosu podnětů z bunky na buňku (synapsích) zvyšuje koncentrace serotoninu, a protože se už delší dobu má za to, že za naše depresivní stavy může právě nedostatek serotoninu, řady uspokojujících si mozek polykáním SSRI, utěšeně rostou. SSRI se ale často drží za ruku s bolestmi hlavy, apatií a ztrátou motivace a někdy se k nim přidávají až příliš živé sny, kterým laici z neznalosti říkají „noční můry“. I toho se dá zbavit. Většinou s pomocí antidepresiv. A tak jen v samotných USA jich lékaři předepsali 133 milionů balení. To je statistika z roku 2002, která nejspíš už poněkud zastarala s tím, jak se vylepšuje osvěta farmaceutických gigantů. Moderní stravovací návyky vylepšované antidepresivy, si také něco berou. Tu hezčí část populace připravují o libido a schopnost dosahovat orgasmu.
Jedna z cest, která měla ženám se z toho dostat a „dojít si svého“, vedle přes testosteron. Tento směr zastává například gigant Procter & Gamble. Vytvořil testosteronové náplastě. Navzdory přezdívce testosteronu „mužský hormon“, si ho tvoří i těla ženská. Když muži přijdou o svůj testosteron, přichází tím i o pocit uspokojení a ještě k tomu hloupnou. U žen hloupnutí potvrzeno nebylo, ale jinak jsou dopady hormonálního strádání na obě pohlaví podobné. V době menopauzy ženám koncentrace testosteronu nabere kvapík směrem dolů. Klesá rychleji, než ostatní hormony, což způsobuje fyziologický chaos. Promptní doplnění testosteronovou náplastí má ženy chránit před řídnutím kostí, návaly horka i suchými vagínami. Ještě lepší, než náplasti, by měly být nosní kapky a spreje. Jejich ředností je bleskurychlý nástup účinku. Vzrůst hladiny testosteronu v krvi vyvolá jeho přeměnu na estradiol. O tom je známo, že zajišťuje prokrvení pohlavních orgánů a podporuje vzrušivost mozku na hambaté vjemy. Jenže to, co ženám trošku napomáhá vracet ztracenou schopnost prožívat orgasmus a zbavovat frustrujících stavů, zase může brzo frustrovat nás muže. Ukázaly na to plivance amerických studentek. Když je nechaly hrát počítačovou hru, v níž se mohlo a nemuselo riskovat, tak ty s vyšší hladinou testosteronu ve slinách ztrácely zábrany v hazardu. Jejich ochota riskovat se bohužel týkala i financí. Možná i proto, že v poradním orgánu FDA je většina mužu, šňupání testosteronu FDA také neposvětila. Budiž jí to ku cti, neboť nedávné pokusy s gelem obsahujícím testosteron (BioSante), statisticky významný rozdíl počtu sexuálně uspokojivých událostí u žen se od těch, co dostaly jen placebo, nelišil. V rámci objektivity ale nutno přiznat, že přehršle pokusů na modelových zvířatech vyznívají ne prospěch názoru, že mírné dávky testosteronu ženám v menopauze mohou jen prospět.
Je poněkud úsměvné, že za pokrok v oblasti vylepšování sexu vděčíme tak často omylům. U klasiky v podobě modrého kosočtverečku farmaceutická firma Pfizer to měl být původně přípravek na léčbu hypertenze. Jenže místo na tlak a anginu pektoris, tlačil víc na to co máme v podbříšku a na to byl lék také schválen. Podobně se nyní karta obrací i u „růžové“, ženské viagry. Zatímco odborníci FDA při posledním hlasování byli u antidepresiva jednomyslně proti, tentokrát většina oslovených je za povolení drogy na sexuální problémy. Oficiální pravomocný verdikt se od nejvyšší autority v povolování léků očekává v letos v srpnu.
I když se lék dostane na trh, ženám to moc platné nebude. Zatímco nám mužům stačí polknout piluli hoďku předem, ženská viagra se musí brát dlouhodobě. I její účinek je více než skromný. Ženy v roli pokusných králíků, beroucích flibanserin, po odfiltrování placebo efektu, hlásily v průměru jen něco mezi 0,5 až 1 sexuálně uspokojující událostí za měsíc, navíc. A co do vylepšení „touhy“ to s vrstevnicemi "na placebu", vyznělo ve prospěch drogy, jen tak tak. Otázkou je, jestli by třezalkový čaj nevykonal svým zklidňujícím efektem, stejnou službu. Ale to už je jen spekulace obstarožního mozku a ještě k tomu opačného pohlaví.