Zkušenost ukazuje, že mezi čínskými fosiliemi se dá najít skoro cokoliv. Občas to jsou tak neuvěřitelné věci, že jsou na místě jisté obavy, zda nejde o povedený padělek. Týká se to nejnovějšího dinosaura z těsné blízkosti ptáků, který je tak bizarní, že se mu člověk zdráhá uvěřit. Ani publikace v časopisu Nature není stoprocentní zárukou. Doufejme ale, že v tomto případě jde o neobyčejnou invenci evoluce, protože jinak by to byla hrozná škoda. Už jenom to jméno – kdy zase nějakého paleontologa napadne dát fosilii tak úderný název, který se navíc naprosto geniálně skládá z pouhých čtyř písmen. Dotyčný dinosaurus se tak ihned stal nositelem nejkratšího jména mezi dinosaury. 

Nový dinosaurus se totiž jmenuje Yi qi, což v mandarínské čínštině údajně znamená „divné křídlo“. Je to docela přiléhavé, yi má doopravdy hodně divná křídla. Čeština se při jeho skloňování zapotí, ale naši jazykozpytci alespoň zůstanou ve střehu. Paleontolog Xing Xu z Univerzity v Lin-i a Čínské akademie věd v Pekingu a jeho kolegové byli dinosaurem yi šokování natolik, že ho v Nature popisují jako „bizarního“, a to je u dinosaura co říct.

Yi qi je maličký maniraptorní teropodní dinosaurus ze skupiny skanzoriopterygidů (Scansoriopterygidae). Rozšafní vědci jim někdy přezdívají ptákosauři a přesně tak vypadají. Jsou to bizarní opeřené příšerky ze svrchní jury a spodní křídy, které jako by z oka vypadly přechodným článkům z kreacionistických brožurek. Jenže jsou pravé. Yi je ovšem divný i v rámci ptákosaurů. Vše, co o něm víme, pochází od jediné neúplné fosilie, kterou v okolí Pekingu před pár lety našel čínský farmář. Dinosaura yi tam ukrývala hornina stará 160 milionů let.

Podivuhodný yi, jehož váhu odborníci odhadují na 380 gramů, byl intenzivně opeřený a měl velmi dlouhé prsty, podobně jako ostatní ptákosauři. Na rozdíl od nich se ale u fosilie yiho našly otisky membrány, pravděpodobně natažené mezi prsty. U dinosaurů jsme nikdy nic takového neviděli. Je to ale velmi povědomé – něco podobného známe u netopýrů nebo u roztomilých plachtících veverek poletuch.

Peří měl yi příliš chatrné na to, aby s jeho pomocí létal. Membrána mezi prsty ale mění situaci. Najednou tu máme opeřeného nebo spíš pořádně chlupatého netopýra, který ale není savec, nýbrž dinosaurus.
Takhle unikátní stvoření je pochopitelně těžké interpretovat. Zatím prý scházejí přesvědčivé důkazy pro to, že by yi létal aktivně. Nejspíš si jen tak plachtil mezi stromy, což podporují i znaky viditelné na objevených částech těla. Žil v subtropických vlhkých lesích bennettitů, jinanů, kapradin a jehličnanů, které se rozkládaly na březích velkých jezer poblíž aktivních sopek, díky jejichž popelu se zachoval jak yi, tak i další zajímavé fosilie tehdejšího světa.

Vše nasvědčuje tomu, že yi, a spolu s ním možná i ostatní ptákosauři měli unikátní typ křídel a styl létání. Nakonec se v průběhu evoluce neprosadili a jejich nezávislý evoluční experiment s létáním vyšuměl do ztracena. O to zajímavější teď ale jsou ve dvacátém prvním století.




Video:   A new dinosaur: Flying without feathers. Kredit: Nature Video

Literatura
AFP 29. 4. 2015, Nature online 29 4. 2015, Wikipedia (Yi qi / dinosaur, Scansoriopterygidae).