Jak jistě každý ví, prozatím jsme ve vesmíru sami. A každý také jistě ví, že to nevzdáváme a stále pátráme po cizích civilizacích. Upřímně řečeno, nakonec bude asi nejlepší, když hledači mimozemských civilizací nic záhadného nenajdou, neboť Stephen Hawking a další, kteří nabádají k opatrnosti, mají nejspíš pravdu v tom, jak by takový kontakt pozemšťanů s technologicky vyspělejšími mimozemšťany proběhl. Aztékové, Inkové, Mayové a mnozí jiní by mohli vyprávět. Nicméně to neznamená, že by hledání mimozemských civilizací nemohlo být zábavné a že by nemohlo přispívat k vývoji nových technologií a vůbec k rozvoji vědy. 

V současnosti běží na této planetě hned několik projektů, které se alespoň z části zabývají hledáním emzáků. Jedním z nich je i projekt Glimpsing Heat from Alien Technologies Survey, s velmi úderným akronymem G-HAT (schválně si ho řekněte anglicky a uvidíte). Zakladatel tohoto projektu Jason T. Wright z Centra pro exoplanety a obyvatelné světy Pensylvánské státní univerzity vycházel z následující představy. Pokud by prý nějaká galaxie byla celá kolonizovaná technologicky velmi vyspělou civilizací, zvládající mezihvězdnou dopravu a odpovídající stupni 3 Kardašovovy škály rozvoje civilizací, tak by energie produkovaná takovou civilizací měla být zachytitelná v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek. Šťastnou shodou okolností jde o stejnou oblast vlnových délek pro kterou byl postaven infračervený kosmický teleskop NASA jménem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). 

Konstruktéři WISE sice nejspíš neměli na mysli hledání technologicky zázračných civilizací v jiných galaxiích, je ale fantastické, když lze vesmírné observatoře využívat k úplně jiným, překvapivým účelům. Wright a jeho kolegové z projektu G-HAT prohledali celkem 100 tisíc galaxií v okolním vesmíru a nenalezli po cizích galaktických civilizacích ani stopu. Takže si můžeme otevřít šampaňské, připít Hawkingovi a poblahopřát si, že zatím ještě neskončíme jako otroci v gigantických kosmických loděnicích nějakých šílených emzáků. Wrightovi a spol. o tom dnes vychází článek v časopisu Astrophysical Journal. 

Co to vlastně znamená, že jsme nic nenašli v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek? Wright k tomu poznamenává, že pokud technologicky pokročilá civilizace odčerpává ohromné množství energie, aby s ní poháněla své počítače, vesmírné lety, komunikace nebo čert ví co ještě, tak by rozhodně měla být viditelná na velikou vzdálenost, protože se používaná energie vyzařuje jako tepelné záření. Zrovna na dotyčných středních vlnových délkách infračerveného záření. Pokud nevěříte, tak přiložte ruku na svůj počítač, tablet nebo chytrý telefon. Právě to teplo, co ucítíte, má Wright na mysli. Není to vlastně nijak nová myšlenka. Nedávno jsme na OSLU psali o Freemanu Dysonovi, který to navrhl už v šedesátých letech. Jenže tehdy neměli k dispozici teleskop WISE, kdežto my ho máme. Teprve nesmírně citlivé kosmické infrateleskopy mohou tímto způsobem hledat civilizace v cizích galaxiích. 

Badatelé projektu G-HAT nejprve prošli prakticky kompletní katalog pozorování infrateleskopu WISE. Z téměř 100 milionů zachycených objektů si vytipovali zhruba 100 tisíc slibných galaxií, které vyzařují nápadné množství infračerveného záření na středních vlnových délkách. Po jejich detailním průzkumu nalezli kolem 50 galaxií, které vyzařují doopravdy podezřele mnoho tohoto záření. Všechny nejslibnější galaxie poté pečlivě analyzovali a zjišťovali, co by mohlo být zdrojem pozorovaného intenzivního infračerveného záření na středních vlnových délkách.

Wright a jeho kolegové ve všech případech nakonec dospěli k názoru, že dotyčná galaxie obsahuje přirozený zdroj podezřelého záření. A že tedy žádnou z vybraných galaxií neobývá ohromně rozvinutá galaktická civilizace, která by používala většinu energie celé galaxie ke svým vlastním potřebám. Podle Wrighta je to velmi zajímavé, protože zkoumané galaxie jsou vesměs staré miliardy let a všechny měly dost času, aby se v nich mohla rozšířit úspěšná galaktická civilizace. Prý to může být tím, že takové civilizace prostě z nějakého důvodu neexistují anebo ještě nevyužívají dost energie na to, abychom to odsud mohli rozpoznat. OSEL k tomu přidává ještě další vysvětlení – možná tyto civilizace četly Hawkinga a nechtějí, aby se o nich vědělo. Nikdy nevíte, kdo se dívá.

Projekt G-HAT vlastně nebyl totálně neúspěšný. Pomineme-li nepochybný příspěvek k pokroku vědy a technologií, lidé projektu G-HAT sice nenašli galaktické civilizace, ale zato objevili pár velice zajímavých objektů v Mléčné dráze. Jsou sice zaručeně přirozeného původu, i tak jsou ale podivuhodné. Je mezi nimi například jasná mlhovina kolem blízké hvězdy 48 Librae, kterou před zraky našich přístrojů doposud skrýval oblak hustého kosmického prachu. Wright s hledáním galaktických civilizací samozřejmě ještě nekončí. S kolegy hodlají podrobněji analyzovat záři vytipovaných galaxií, což jim poskytne šanci odhalit i méně výkonné galaktické civilizace. Uvidíme, jak se jim povede.

Video:   A WISE search for large extraterrestrial civilizations. Kredit: SETI Institute.


Literatura
Pennsylvania State University 14. 4. 2015, Wikipedia (Kardashev scale, Wide-field Infrared Survey Explorer).