Asi desetinu světové produkce kávy tvoří káva zbavená kofeinu. Postup je dosti náročný a tudíž i drahý, protože se kofein odstraňuje organickými rozpouštědly a oxidem uhličitým. Alternativní postup využívající zachycení kofeinu na uhlíkových filtrech je ještě dražší. Navíc ztrácí káva spolu s kofeinem i některé aromatické látky, takže to už není ono.
Brazilští vědci vedení Paulem Mazzaferou pěstovali asi 3000 keřů etiopského kávovníku a snažili se vyšlechtit odrůdu s nízkým obsahem kofeinu. Měli hotovo bezmála dříve, než vůbec začali. Mezi výpěstky narazili hned na tři keříky, které jsou prakticky bezkofeinové. Obsahují 15krát méně kofeinu než tradiční odrůdy kávovníku.
Podobný objev učinili botanici už před časem na Madagaskaru. To však byly kávovníky, jejichž boby se nehodí k pražení a přípravě kávy. V tomto případě jde ale o kávovník druhu Coffea arabica, jež patří k nejčastěji pěstovaným kávovníkům. Jeho produkce kryje většinu světové spotřeby kávy. Zatím ale není jasné, nakolik budou boby z keřů odhalených v Brazílii vhodné pro přípravu kafíčka. Keře zatím nedaly úrodu a navíc rostou asi o třetinu pomaleji, než běžné odrůdy kávovníku. Zdá se, že bude muset přijít ke slovu šlechtění, a to uvedení přírodní bezkofeinové kávy na trh významně oddálí. Vypadá to, že si na ni počkáme zhruba deset let.
Bezkofeinová kávové boby ale mohou být sklízeny podstatně dříve, protože geneticky modifikovaný kávovník zbavený produkce kofeinu má do pomyslné cílové rovinky už jen pár let. Geneticky modifikovaná káva by měla být na rozdíl od „přírodní“ kávy úplně bezkofeinová. Jinak by se však od sebe lišit neměly, protože u obou je výsledný stav důsledkem narušení stejného genu. Příroda tedy zase jednou udělala to samé, oč se snaží genoví inženýři. A nebo naopak, genoví inženýři nevědomky následovali přírodu. Ukazuje se, že rozlišit mezi „přírodním“ a „geneticky modifikovaným“ nemusí být vždycky tak jednoduché. Ale dovedu si představit, že někdo bude velebit „přírodní bezkofeinovou“ a o tu geneticky modifikovanou by „neopřel kolo“. Proti gustu žádný dišputát. Někdo možná odmítne kávu jako takovou, protože nové odrůdy už se pěstují na plantážích bez krycího patra dřevin a to má drastický dopad na biodiverzitu v okolí kávovníkových plantáží. Především ptactvo strádá a mizí.
Bezkofeinovou kávu by měli popíjet především lidé, kterým by alkaloid stimulující nervový systém a srdeční činnost mohl způsobit vážné zdravotní obtíže. Řadoví „kafaři“ na ni asi jen těžko přesedlají, protože právě pravidelný přísun kofeinu je drží na nohou od časného rána do pozdního večera. Nedávno jsme mohli číst na stránkách Osla, že se doporučuje nepít nárazově velké dávky, ale průběžně ucucávat. Nevím, kdo ty pokusy dělal, ale jistě by stálo za to otestovat kontinuální konzumaci velkých dávek. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že to funguje o poznání lépe než nějaké užužlávání z jednoho hrnku po celé půldne.
A ještě douška závěrem. Paolo Mazzafera jako správný Brazilec miluje kávu se vším všudy – tedy i s kofeinem.
Kávovník Coffea arabica. V Brazílii objevili keře, které mají od přírody velmi nízký obsah kofeinu.
Kofein – alkaloid, který nás drží na nohou.
Tak jakou si dáte? Kofeinovou, bezkofeinovou geneticky modifikovanou nebo bezkofeinovou přírodní. Přimlouval bych se za vysocekofeinovou geneticky modifikovanou. Nebo aspoň přírodní.