Monumentální rozvaliny Teotihuacánu leží na náhorní plošině, necelých 50 km severovýchodně od centra Mexico City. Rozhodně se nedají přehlédnout. V době největšího rozkvětu, kolem roku 500 našeho letopočtu, se Teotihuacán rozkládal na 22 až 25 čtverečních kilometrech a žilo v něm až 200 tisíc lidí. Byl tehdy největším městem předkolumbovské Ameriky a jedním z tehdy největších měst světa. Pevnou rukou bojovně naladěných vládců ovládal říši o rozloze 25 tisíc kilometrů čtverečních a měl převahu v celé Střední Americe.

Přesto je Teotihuacán dodnes opředený mnoha záhadami. Například, vůbec netušíme, jak se veliké město a jeho velkolepé stavby vlastně jmenovaly. Jeho trosky poprvé objevili Aztékové, kteří tuto oblast osídlili pár století poté, co bylo město opuštěno. To Aztékové ho pojmenovali Teotihuacán (v jazyce náhuatl „město bohů“ nebo přesněji „místo, kde je hojnost bohů“). A Aztékové také pojmenovali hlavní třídu města Cestou mrtvých a významné stavby jako pyramidy Slunce a Měsíce. Jenže pojmenovávali ruiny, o kterých nic moc nevěděli.

Stejně tak nevíme, kdo město kolem roku 100 našeho letopočtu založil a jakým jazykem tito lidé mluvili. Kromě pár nerozluštitelných náčrtů nám totiž nezůstaly žádné písemné záznamy. Ve hře jsou Toltékové, Otomíové, Totonakové nebo také hypotéza, že Teotihuacán byl mnohonárodnostním centrem uctívačů bohyně posvátné hory Cerro Gordo. A také nevíme, proč se Město bohů kolem roku 750 zhroutilo.

O příčinách kolapsu Teotihuacánu se odborníci už dlouho divoce dohadují. Podezřívají třeba ničivou invazi cizí armády, nepřízeň populárních klimatických faktorů či jinou přírodní katastrofu anebo vzpouru obyvatelstva. Antropoložka Linda Manzanilla z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM) teď ve významném časopisu Národní akademie věd USA PNAS tvrdí, že Teotihuacán byl multietnickým společenstvím lidí, kteří prchali před erupcemi blízkých sopek Xitle a Popocatépetl, a že zanikl právě kvůli své multietnické povaze. Podle Manzanillové smetla Teotihuacán vražedná revolta místních obyvatel.

Manzanillová vychází ze svých vykopávek v Teotihuacánu a z analýz lidských pozůstatků a artefaktů, které byly v této oblasti objeveny. Detailní rozbory koster, obsahu izotopů a DNA dávných obyvatel podle Manzanillové ukazují obraz velkoměsta, osídleného různými etnickými skupinami imigrantů z oblastí ohrožených vulkanickými erupcemi, které žily v různých čtvrtích. Jednotlivá etnika přinesla do Teotihuacánu své znalosti a přispěla s nimi k bouřlivému rozvoji města. Zároveň ale mezi nimi bujely četné spory, přiživované odlišným etnickým původem.

Badatelka je přesvědčena, že mezi bohatými obchodníky, vůdci jednotlivých čtvrtí a vládci města postupně rostlo napětí, které kolem roku 700 našeho letopočtu překročilo únosnou mez. Vypukla rozsáhlá vzpoura, kterou vládci města nezvládli. Vzbouřený dav vypálil administrativní budovy i rituální stavby a rozvířil chaos, z něhož se už Teotihuacán nikdy úplně nevzpamatoval. Kolem roku 750 našeho letopočtu se město totálně zhroutilo. Většina obyvatel zmizela, pustnoucí ruiny vyplenili útočníci ze severu. Území obsadili Toltékové a ve městě živořilo jen pár lidí. Kolem roku 1000 už byly rozvaliny Teotihuacánu dlouho úplně prázdné.

Pokud má Manzanillová pravdu, tak osud Teotihuacánu docela pěkně ukazuje rub i líc multietnických a multikulturních společností. Jeho obyvatelé sice byli v úplně jiné situaci, než jsou lidé dnes, ale ať chceme nebo ne, genomy a biologickou výbavu měli prakticky stejné jako my. Jak je vidět , imigranti nepochybně přinášejí nové znalosti, přístupy i inspiraci, které pohánějí rozvoj společnosti. Zároveň ale představují reálné riziko, se kterým je nutné důsledně pracovat. Na imigranty může cílit nepřátelská propaganda, mohou se svářit mezi sebou nebo se starousedlíky a mohu se obrátit proti establismentu. Osud Teotihuacánu ukazuje, že podobné vzpoury nakonec nemají vítěze, obvykle ale nezůstane moc těch, kteří by oplakali hloupost předků. Naléhavé a pokud možno důstojné řešení těchto problémů teď čeká i Evropu, momentálně ohroženou hned z několika stran.




Video:  Teotihuacan City of the Gods. Kredit: History TV.



Literatura

PhysOrg 17. 3. 2015, PNAS 12. 3. 2015, Wikipedia (Teotihuacan).