A už je to tady. Ve vědeckých kruzích se šušká, že někdo s technologií CRISPR/Cas9 úspěšně editoval DNA lidských embryí. Dokonce se mluví o tom, že vznikla lidská embrya s editovaným genomem. Je z toho pochopitelně skandál a mnozí lidé ihned volají po moratoriu na editování genomu pohlavních buněk, i když se toho moc vlastně zatím neví. Hlasitě se ozval třeba Edward Lanphier, předseda Aliance pro regenerativní medicínu, sídlící ve Washingtonu DC a také šéf společnosti Sangamo BioSciences z kalifornského Richmondu. V komentáři pro Nature apeluje na vědce, aby se vzdali editování genomu lidských embryí, byť i pro vědecké účely.
Lanphier a spol. se z nějakého důvodu obávají, že by editování genomu mohlo být použito k úpravám embryí pro jiné, než lékařské účely. Podle nich by to mohlo spustit bouřlivé protesty veřejnosti, které by ohrozily nadějně se rozvíjející výzkum. Ve skutečnosti už celá řada výzkumných týmů, včetně laboratoří společnosti Sangamo BioSciences pracuje s nástroji pro editaci genomu při vývoji terapií, které by měly napravit genetická poškození v lidském genomu. Lanphier a další vědci mají strach, že by pokusy vyrábět „děti na zakázku“ u veřejnosti nenávratně očernily technologii editace genomu. Není sice jasné, čím by měly být takové děti osudové, jestli by měly vypadat jako Hitler, nebo něco podobně eticky nepřístojného, a jak vůbec reálně můžeme změnit genom, aby se stalo něco zajímavého, obavy se ale stejně šíří jako mor.
Obzvláště se obávají editace genomu pohlavních buněk, tedy spermií a vajíček, protože by tím prý došlo k přenosu genetických úprav do dalších generací. Lanphier a spol. chtějí udělat všechno pro to, aby zastavili snahy editovat pohlavní buňky lidských embryí. Jiní vědci s nimi ale zásadně nesouhlasí. Nikdo asi nepochybuje o nutnosti být obezřetný a vstřícný vůči veřejnosti, podobná moratoria by ale mohla v reálu zkomplikovat slibný vývoj terapií pro léčbu genetických poruch.
Vše nasvědčuje tomu, že jsme se opět ocitli na křižovatce dějin vědy. Konečně máme k dispozici nástroj, kterým lze velmi přesně opravit poškozený genom. Ano, vyžaduje to genetické úpravy lidského genomu, a ano, časem se neobejdeme bez zásahů do lidských pohlavních buněk, které způsobí dědičné změny, tedy vyléčení dědičných chorob. Otázkou je, jestli teď budeme mudrovat o etice a necháme lidi s genetickými poruchami trpět, aby si to doopravdy užili, anebo raději zapracujeme na tom, abychom je v dohledné době mohli vyléčit. Výzkum by jistě měl mít svá pravidla, ale v dnešní době jsme mnohdy svědky svévole přebujelé etické byrokracie, která dusí vědu k smrti.
Doba je na editování genomů zralá. Genetik Xingxu Huang ze Šanghajské techniky se teď snaží získat povolení své institute k editaci genomu nadbytečných lidských embryí. Zhruba před rokem mu vyrostly opice ze zárodků s editovaným genomem. Vývojový biolog Juan Carlos Izpisua Belmonte ze Salkova institutu biologických studií v kalifornské La Jolle zase pracuje na neoplozených lidských vajíčkách a snaží se v nich opravit zhoubné mutace mitochondriální DNA.
Bioetik Tetsuya Ishii z Univerzity Hokkaido v japonském Sapporu ve svém nedávném review zmiňuje 29 zemí, které mají zákony nebo předpisy zakazující editování genomu lidských pohlavních buněk. Odpůrci této technologie se ale stejně obávají, že editace se systémem CRISPR/Cas9 je natolik jednoduchá, že ji zvládne běžně vybavená reprodukční klinika. Prý hrozí obcházení stávajících předpisů a editování lidského genomu dřív, než bude jasné, nakolik je to bezpečné – v USA, Číně i leckde jinde.
Očividně je velmi žádoucí rychle najít rozumný kompromis, který by uspokojil natěšené vědce i podezřívavé etiky. Vymyslet takovou legislativu, která by zajistila bezpečné aplikace a zároveň by nesvazovala slibný výzkum. Genetické poruchy jsou příliš strašlivé na to, abychom se planě hádali, když snad konečně máme v ruce řešení. A rozhodně bude velmi důležité srozumitelně, trpělivě a vstřícně komunikovat s veřejností. Editoři genomu by jistě neradi dopadli jako před pár lety nešťastní vývojáři GMO.
Video: Edward Lanphier of Sangamo on engineering genetic cures - at Stem Cells USA & RM Congress 2012. Kredit: Biopharmachannel.
Literatura
Nature News 12. 3. 2015, Wikipedia (CRISPR).