Ale nechme ironie a pojďme se podívat na celý plán společnosti Lockheed Martin seriózním pohledem. Firma by ráda vstoupila do kontraktu na zásobování ISS, který chystá NASA od roku 2018. Projekt Jupiter, jak se má jmenovat základní stavební kámen celého projektu má vzniknout na základě systémů, které byly vyvinuty pro sondu MAVEN (kterou mimochodem stavěl právě Lockheed Martin).

Jupiter má mít průměr 4,4 metru a na výšku by měřil 3 metry a disponoval by robotickou paží, jejíž výroby by se ujala firma MDA Robotics and Automation, která už postavila ramena pro raketoplány i ISS. Jenže Jupiter nebude disponovat žádným nákladovým prostorem. Na celém programu je možná nejzajímavější to, že Jupiter bude plnit roli vesmírného tahače, který bude pendlovat se zásobovacími moduly Exoliner.
Pokud vyjdou všechna schvalovací řízení a program se dostane do ostrého provozu, měla by mise vypadat takto: Na svou první misi vyrazí Jupiter i s modulem Exoliner – počítá se s použitím rakety Atlas V – a doletí k ISS a nechá se s pomocí její paže připojit na jeden z dokovacích uzlů. Až doposud všechno probíhá jako u běžné zásobovací mise. Zajímavé to začne být až po vyložení zásob z Exolineru a jeho naplnění nepotřebnými věcmi. Sestava se s pomocí staničního ramene oddělí od stanice a odletí pryč. Nezamíří ale rovnou do atmosféry.


Jupiter domanévruje k hornímu stupni Centaur, který před pár dny vynesl na oběžnou dráhu nový zásobní modul Exoliner s čerstvými zásobami. V tuto chvíli přijde ke slovu robotická paže na Jupiteru. Ta se postará o výměnu obou Exolinerů – na Centaur připojí starý modul s nepotřebnými věcmi z ISS a k Jupiteru přidá modul s čerstvými zásobami.

Jupiter s pomocí svých motorů zamíří zpět k ISS a Centaur se otočí proti směru letu, zažehne svůj motor a s již nepotřebným Exolinerem shoří v atmosféře.
Na první pohled hrozí problémy s palivem, ale Lockheed Martin má zřejmě tuto pasáž dobře promyšlenou. Jupiter by měl být schopen doplňovat palivo z nádrží zásobovacího modulu přímo na oběžné dráze. Což mimochodem znamená, že tento projekt by měl být schopen vozit na ISS pohonné hmoty, což doposud žádná americká loď nedělala. Tento úkol vždy zajišťovaly ruské Progressy a evropské ATV.

Je jasné, že by se musely udělat konstrukční změny na stanici, ale už tento plán ukazuje, žepokud Rusové opravdu po roce 2024 ISS opustí, tak že americká část nebude odsouzena k záhubě. Právě nedostatečné řešení logistiky pohonných hmot bylo až doposud jedním z hlavních problémů. Výhodou je i to, že pokud by rakety Atlas V vynášely pouze Exoliner, nepotřebovaly by pomocné urychlovací bloky, což by zjednodušilo a zlevnilo starty.


Lockheed Martin zároveň upozorňuje, že Jupiter by mohl v budoucnu posloužit jako platforma i pro další využití. Nabízí se třeba servis satelitů na oběžné dráze, nebo vypouštění cubesatů. Firma zároveň upozorňuje, že by nebyl problém dát Jupiteru větší solární panely a třeba iontový pohon, aby mohl sloužit i mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Pak by mohl plnit ještě širší spektrum úkolů – od servisování vzdálených družic až po podporu pilotovaných misí mířících mimo zemské gravitační pole. Jupiter/Exoliner by tak naplnil vizi, kterou NASA razí – aby se ISS stala inkubátorem nových technologií, které mohou najít i širší využití.

Zdroje informací:
https://www.spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7175657_orig.jpg?490
https://i.space.com/…/i02/lockheed-martin-crs-2-iss-docking.jpg?1426195389
https://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3044906_orig.jpg
https://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5735488_orig.jpg
https://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4720178_orig.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz