Asymetrické války
Současné konflikty jsou charakteristické tím, že na jedné straně stojí technologicky vysoce vyspělý protivník (obvykle U.S. Army) zatímco na druhé je sice odhodlaný, ale pouze improvizovanými prostředky vybavený soupeř. Mezi takové prostředky vedení boje patří otlučené, ale odolné dodávky, které jednak slouží jako transportní prostředek pro vojáky i jako palebná podpora, protiletadlová děla atd. Většinou se jedná o poměrně primitivní práci se svářečkou, která na korbě dodávky vyrobí lafetu pro kulomet, granátomet nebo i bezzákluzové dělo.
Ničení těchto vozidel není jenom ekonomický problém. Klasicky lze použít protitankové rakety jako je třeba AGM-114 – Hellfire. Tato raketa je typickou výzbrojí bezpilotních lovců jako je MQ1-Predátor nebo MQ9-Reaper. Avšak oproti dodávce, která stojí okolo 1000 USD vyjde raketa na 110 000 USD. To je velmi podstatný rozdíl, nehledě na vedlejší účinky výstřelu, přece jenom se jedná o zbraň původně určenou na ničení tanků. Pěchotní variantou muže být třeba FGM-148 Javelin. Anebo antimateriálová, těžká odstřelovací, puška Barrett cal. 0,50. Jenomže pro řadu operací je nasazení pěchoty nevýhodné, nebo politicky neprůchodné. I proto vyvíjí americká armáda laserové dělo pro letouny.
V současnosti jde vývoj laserových zbraní dvěma zásadními směry. První je polovodičový laser (anglicky solid state), který vyvíjí firma Boeing, nebo firma Kratos Defense & Security Solutions, zatímco Lockheed Martin se zaměřil na vývoj laserů s optickým vlákny. Náskok ve vývoji má jednoznačně systém firmy Kratos, který byl už v létě roku 2014 namontován na USS Ponce a v současnosti prochází bojovými zkouškami v Perském zálivu. Jedná se o laser s výkonem 30kW, určený pro ničení bezpilotních letounů a rychlých člunů. Je to odpověď na íránské drony odvozené z amerického ScanEagle, stejně jako na program malých ekranoplánů Bavar-2.
Jak už bylo napsáno výše, firma Lockheed Martin vsadila při vývoji na laser s optickými vlákny. Podobně jako konkurence, i Lockheed pracuje s laserem o výkonu 30kW. Zařízení je známo pod akronymem ATHENA - Advanced Test High Energy Asset. Při pozemních zkouškách tento laser propálil na vzdálenost okolo dvou kilometrů blok motoru dodávky. Podle Keoki Jacksona, který je šéfem projektu vývoje laserových zbraní u Lockheed Martin, je dalším krokem vývoj zařízení, které bude svou velikostí vhodné pro montáž do letounů. Nespornou výhodou laseru z optických vláken je jeho účinnost, která v současnosti je asi o 50 % lepší, než je tomu u polovodičové konkurence. Ovšem konkurence už má laser v bojových zkouškách. Bude tedy zajímavé sledovat, které ze zařízení se lépe osvědčí. V každém případě je to ale špatná zpráva pro všechny gerily hojně využívající dodávky, jako je ISIS nebo Súdánské milice. Obrací se ekonomická výhodnost, výstřel laseru za pár dolarů udělá bloku motoru bublající kotlík roztaveného železa.
Video: Ekranoplán Bavar-2
Zdroje
LaWS Kratos: https://en.wikipedia.org/wiki/Laser_Weapon_System USS Ponce mission: https://www.janes.com/article/46126/laser-weapon-breaks-cover-on-uss-ponce Iran ekranoplan: https://www.theregister.co.uk/2010/10/04/northrop_mld_and_bavar/ video: https://www.youtube.com/watch?v=4_KaQ1n-TWE