V dnešní době není tak těžké potkat ponuré zombie při brouzdání televizními kanály, ve filmotékách, i při sledování běžného zpravodajství. V den výročí komunistického puče je vlastně dost těžké na zombie nemyslet. Nicméně, pokud by došlo k nefalšovanému útoku zombií na obydlené oblasti, tak by poučení diváci jistě zvítězili v řadě osobních soubojů. Jestliže by se ale naplnily špatné scénáře a lidé by čelili celé záplavě zombií, bylo by jistě jenom otázkou času, kdy by zbývající lidé ve svých domovech podlehli. Pro přežití by bylo rozumné se ve vhodnou chvíli uchýlit k ústupu, pokud možno i se svými bližními. Kam ale ve světě zasaženém zombiemi jít?
Odpověď na tuto nelehkou otázku nabízejí vědci Cornellovy univerzity. Během výzkumu se inspirovali apokalyptickou novelou Světová válka Z (World War Z: An Oral History of the Zombie War) z roku 2006, která je prý velmi odlišná od stejnojmenného filmu s Bradem Pittem, a namodelovali si realistický útok zombií na Spojené státy americké. Stejné postupy se sice používají při modelování šíření nemocí, ale nezbývá než uznat, že zombie jsou mnohonásobně divácky atraktivnější. Alex Alemi a jeho kolegové tudíž modelovali statistickou mechaniku zombií a naplno při tom využili možností počítačových modelů soudobé epidemiologie. Výsledkem jejich snažení byla velkorysá simulace útoku zombií na celé Spojené státy.
Model útoku zombií představuje moře výpočtů chování zhruba 300 milionů obyvatel USA, kteří byli v rámci simulace popsáni ve čtyřech možných stavech: zdravý, nakažený, zombie a mrtvá zombie. V modelu Alemiho a spol. se zároveň významně projevuje prvek náhody. Každá interakce v simulaci, když zombie kouše člověka, člověk zabijí zombii, zombie se pohybuje, a tak dál, je výpočetně řešena podobně, jako radioaktivní rozpad. Tyto interakce mají svůj poločas, jehož délka závisí na dalších okolnostech a všechny dohromady pak vytvářejí děj simulace.
Podle badatelů většina filmů nebo knih se zombie tématikou předpokládá náhlý a globální útok zombií. Takový útok najednou zasáhne ohromné území a po uplynutí krátké doby zůstanou jenom malá ohniska odporu s pár přeživšími. Jenže to není příliš realistické. Nová simulace proto vychází z představy, že by se zombie šířily jako nákaza s dost smrtícími následky. V takovém případě by prý rychle podlehla města, zvlášť ta velká, kde by záhy zůstali jenom blázni a hladové zombie. Na venkově a méně osídlených územích by ale lidé vzdorovali déle a zombiím by trvalo celé týdny, než by tam pronikly. Úplně nejdéle by podle týmu z Cornellu vydržely odlehlé horské oblasti. A právě tam by měli směřovat lidé toužící přežít. Na Cornellu doporučují severní oblasti Skalistých hor, v Čechách bychom se podle této logiky uchýlili nejspíš na Šumavu. Jihočeši mají samozřejmě velkou výhodu, pokud ovšem nešikovné zombie neodpálí opuštěný Temelín.
Vědci Cornellovy univerzity se hodlají výzkumu zombií věnovat i nadále a mají v úmyslu své simulace ještě vylepšit. Chtějí do nich zahrnout komplikovanější sociální dynamiku, možnost létat letadly a další parametry, které jejich modely ještě více přiblíží realitě Spojených států. My prozatím můžeme doufat, že zombie, zelení mužíčci a podobná verbež zůstanou na televizních obrazovkách a v sofistikovaných počítačových modelech.
Video: Oficiální trailer World War Z
Literatura
American Physical Society 25. 2. 2015, Wikipedia (Statistical Mechanics).
