Není žádným tajemstvím, že hvězdy jsou docela společenské. Asi jednu třetinu hvězdných systémů Mléčné dráhy tvoří dvojhvězdy a vícenásobné hvězdné systémy. Pro obyvatele hvězdného systému s jedinou hvězdou je to jen obtížně představitelné, ale musí to být nádhera. Při pozorování vícenásobných hvězdných systémů, ve kterých krouží rozmanité hvězdy snad ve všech možných uspořádáních, takřka nelze nepomyslet na to, jak asi takové záležitosti vznikají.
Unikátní příležitosti nahlédnout do hvězdné líhně, kde se právě začala rodit čtyřhvězda, nám nedávno se svými kolegy nabídl Jaime Pineda ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu. Nejspíš to nemohl otisknout nikdy jiný, než časopis Nature (ve Science se snad neurazí). Pineda a spol. objevili zázrak stvoření vícenásobného hvězdného systému uvnitř hvězdné porodnice v souhvězdí Persea, přičemž využili pozorování soustavou radioteleskopů Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku a legendárním radioteleskopem Green Bank Telescope (GBT) v Západní Virginii.
Badatelé v datech o zmíněné hvězdné porodnici vystopovali jednu zcela mladičkou hvězdu a pak tři zhuštěniny mezihvězdného plynu a prachu, z nichž se prý asi tak za 40 tisíc let zrodí trojice zbývajících členů čtyřhvězdy. Je to úplně poprvé, kdy můžeme studovat nejranější fázi vývoje vícenásobného hvězdného systému. Radioteleskopy se zase jednou skvěle předvedly. Vzdálenosti mezi jednotlivými zhuštěninami teď sice odpovídající několikanásobku rozměru Sluneční soustavy, Pineda a spol. jsou ale přesvědčeni, že gravitace vzniklých hvězd bude dostatečná na to, aby udržela čtyřhvězdu pohromadě, alespoň zpočátku. Zároveň je prý pravděpodobné, že do jednoho milionu let jedna ze čtyř hvězd odletí pryč a zůstane jenom trojhvězda.
Vědci by rádi věděli, jak běžný je takový způsob vzniku vícenásobného systému. Potíž je v tom, že z dostupných rádiových dat nevyčteme, jak dotyčná oblast původně vypadala a nevíme tedy, jaká místa bychom měli hledat jinde. Podle Pinedy to bude chtít ještě hodně práce a počítačového modelování, abychom vystopovali další takové vznikající vícenásobné hvězdné systémy.
Pozorovaná čtyřhvězda vzniká z vláknitě uspořádaných chuchvalců mezihvězdné hmoty. Ve Sluneční soustavě to zřejmě bylo jiné a naše Slunce s planetami vzniklo z něčeho více kulovitého. Rozmístění planet ve Sluneční soustavě sice podle Pinedy ukazuje, že Slunce nikdy nebylo členem vícenásobného systému, i tak je ale jejich objev inspirující a přináší zajímavé poznatky o vzniku nových hvězd.
Literatura
University of Massachusetts Amherst 21. 2. 2015, Nature 518: 213-215.