O.S.E.L. - Krvežíznivé mšice
 Krvežíznivé mšice
Vztah mravenců a mšic bývá popisován většinou jako vztah pastevce a dobytka, jak ho pojal i největší český popularizátor entomologie Ondřej Sekora. O mravencích je známo, že „své“ mšice nosí na nejlepší pastviny, kde je zuřivě brání proti všem predátorům. Mšice se jim odměňují sladkou medovicí, kterou na mravencovo poklepání vytlačí ze zadečku. Jenže!



Jekyll a Hyde

Zvětšit obrázek
Podvodnice vydávající se za mravenčí larvu. (Kredit: David Martínez Torres)

Realita není tak idylická, jak by se mohlo zdát. Mravenci často nějakou tu mšici slupnou a například žlutí zemní mravenci provádějí dokonce tvrdou selekci mšic, které nechají množit se a sát na kořenech rostlin ve speciálních komůrkách, které jim postaví . Máme tu tedy chov dobytka se vším všudy včetně volné pastvy, ustájení, dojení, porážky a šlechtění.

 

David Martínez Torres, Universitat de Valencia, Valencie, Španělsko

Příměr ovšem začíná pokulhávat ve světle objevu, který se svým týmem učinil David Marti´nez-Torres ze španělské Universitat de Valencia. Zaměřil se na ne tak úplně obyčejnou mšici Paracletus cimiciformis, o které je známo, že se se stejnou genetickou výbavou vyskytuje ve dvou odlišných podobách a to i v rámci jedné klonální linie. Kulovitá forma dle očekávání saje mízu a mravencům poskytuje kýženou medovici. Pak je tu ještě zploštělá forma, která  svou kutikulu parfémuje třemi chemikáliemi typickými pro mravence. Když přijde mravenčí dělnice, zahraje si mšice na mravenčí larvu jednoduše tím, že zůstane ležet bez hnutí. Dělnice si pak takové mšice spletou se svými larvami a poslušně je donesou do mraveniště k ostatním larvám.

 

Daruj krev, posílíš mír

Zvětšit obrázek
Ferda se svědomitě stará o potomky. I o ty cizí. (Kredit: Ondřej Sekora)

Jakmile se vetřelec dostane do mravenčích jeslí, začne nabodávat přítomná neviňátka a vysávat z nich hemolymfu (hmyzí obdoba krve) a to  bez viditelného zájmu okolních dělnic. Je to první pozorovaný případ chemické kamufláže mšic spojený s parazitizmem.

 

Autoři objevu si toto chování vysvětlují jako strategii, která mšicím umožňuje lépe přežívat zimní měsíce. Na podzim zplodí generaci plochých mšic, které zimu přečkají v relativním teple a hojnosti uvnitř mraveniště. Na jaře je mravenci vynesou ohřát na sluníčko spolu se svými skutečnými larvami. Nová generace mšic je již kulovitá, saje mízu rostlin a poskytuje mravencům medovici. Průběžně se tak střídají v roli živitele a příživníka, což je v přírodě vztah vskutku ojedinělý.

 

 

 

Spustit video
Mšice v roli „dojné krávy“
 
 
Spustit video
Proces adopce
Spustit video
Mšice pochutnávající si na mravenčí larvě
 

Videa: Adrián Salazar et al., Aggressive mimicry coexists with mutualism in an aphid (supporting Information) PNAS https://www.pnas.org/content/suppl/2015/01/07/1414061112.DCSupplemental

Zdroje:

Salazar, Furstenau, Quero, Perez-Hidalgo, Carazo, Font & Martinez-Torres. 2015. Aggressive mimicry coexists with mutualism in an aphid. PNAS https://dx.doi.org/10.1073/pnas.1414061112
https://www.iflscience.com/plants-and-animals/helpful-aphids-sometimes-spawn-vampiric-parasites
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1365-3113.2008.00464.x/abstract
https://www.pnas.org/content/early/2015/01/07/1414061112.abstract
https://www.uv.es/cavani/genevol/people.html
https://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=6333


Autor: Jan Zikmund
Datum:15.01.2015 17:43