Tetrodotoxin patří k nejprudším jedům, jaké najdeme u zástupců živočišné říše, i když v tomto případě platí, že se jeho vlastník – ryba čtverzubec fugu – tak trochu chlubí cizím peřím. Toxin vyrábí v jeho těle bakterie, jíž se ryby nakazí už v nejútlejším věku. Zdrojem bakterie jsou usazeniny na mořském dně. Toxin se vyskytuje především v kůži a vnitřnostech ryby. Chrání ji před predátory a velmi účinnou ochranu zajišťuje i potomstvu, protože matka dává jikrám do vínku pořádnou porci tetrodotoxinu. Ryba si evolucí vyvinula vysokou odolnost jedu a snáší v těle dávky, které by savce stačily zabít zhruba padesátkrát.

Fugu patřil ve východní Asii k vyhlášeným pochoutkám, ale například v Japonsku se nesmí podávat na stůl už od roku 1983. Ročně tu došlo až ke stovkám otrav mezi labužníky, kteří se svěřili do rukou kuchaře-neumětela, jenž při přípravě ryby potřísnil maso smrtelně jedovatým sekretem kůže nebo obsahem vnitřností. Otrava tetrodoxinem přitom rozhodně nepatří k nejpříjemnějším způsobům odchodu z tohoto světa. Postižený trpí dosti krutými bolestmi.

V současné době ale vyvinuli japonští biologové způsob chovu čtverzubců v sítích, které drží odrůstající ryby v bezpečné vzdálenosti od usazenin dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu a všechny zkoušky vyšly negativní. Zdá se, že se fugu na stoly Japonců opět vrátí.

Tak to je on – čtverzubec fugu. V posledních letech spíše než labužníky vzrušoval genetiky. Je to první ryba s kompletně přečteným geonomem. Důvodem pro čtení čtverzubce byl jeho neuvěřitelně kompaktní genom s minimem tzv. zbytečné DNA.

Fugu (na talíři zcela vlevo, nakrájen na tenké plátky) se zřejmě vrátí na stoly Japonců.

Kuchaři už si nebudou muset dávat při jeho přípravě takový pozor (snad jen na říznutí do prstu).