Co selhalo?
Metrová krychle vážící na Zemi přibližně metrák má na kometě zhruba gram a tak byla sonda vybavena "přítlačnou" tryskou na horní straně modulu, která měla přibližně 60 sekund po dosednutí svým tlakem přilepit modul k povrchu. pak měly vstoupit do hry harpuny, které mohly proniknout až do 2m jemného prachovitého materiálu. Výpadek obou systémů měl, bohužel, na průběh přistání takřka katastrofální důsledky.
Snímky které vstoupí do historie
Fotografie které byly uveřejněny agenturou ESA až později v průběhu čtvrtečního dopoledne, a které předcházely samotnému přistání tu zkrátka musíme uveřejnit. Jde o snímky separace modulu od mateřské sondy při jeho postupném pomalém sestupu směrem k jádru 67P.
První dva pořídilo zařízení OSIRIS (které v době vývoje v devadesátých letech stálo v přepočtu asi 100 milionů USD, ale dnes ho překoná interní kamera každého lepšího smartphonu). Technika se vyvíjí mílovými skoky...
| Separace modulu Philae od mateřské sondy zařízení OSIRIS s kamerovou záklopkou NAC. Kredit: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA | |
| Animace oddělení modulu Philae od mateřské sondy je vytvořená ze série snímků OSORIS v rozmezí přibližně čtyř hodin, rovněž s kamerovou záklopkou NAC Kredit: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA | |
| Modul Philae je ta svítící malá tečka vzdalující se směrem k jádru komety. Kredit: Oddělení Philae zařízení OSIRIS - tentokrát snímáno s kamerovou záklopkou WAC s větší šířkou zorného pole. |
Jak se vše vlastně událo?
Při snaze popsat rekonstrukci událostí nám nezbývá než vycházet z dosavadních informací uveřejněných agenturou ESA na odpoledním briefingu (13.11.) ale vzít za vděk i několika informacemi, jež nebyly veřejně potvrzeny. Pokud se ukáží být nepřesné, opravíme je.
Tým letové kontroly celou situaci stále ještě analyzuje, komplikací jsou také intervaly, kdy mateřská sonda nemůže s modulem komunikovat, to když je vůči jeho poloze za horizontem kotárního jádra.
"Měkce" tvrdé dosednutí
I přes relativně nízkou dopřednou rychlost (vůči povrchu komety) +/- 40 cm/s se v prostředí tak nízké gravitace stokilový modul chová přibližně podobně jako pomačkaný arch papíru A4 v podmínkách pozemské gravitace. Philae se díky selhání dvou důležitých zařízení pro fixaci na povrchu odrazil - a to ne jednou ale rovnou dvakrát. První povyskočení do výšky zhruba 450 metrů od komety trvalo dvě hodiny, druhé už bylo jen asi na 7 minut. než definitivně spočinul na kometě.
| První odskok v křivce a zobrazuje výšku odražení v závislosti na čase. Kredit: ESA | |
| Po opuštění mateřské lodi a sedmi hodinách klesání se modul odráží od komety aby se nakone usadil mimo plánovanou oblast a na okraji nějaké prohlubně (kráteru?). Kredit: telegraph.co.uk |
Problémy
Prvním je členitost terénu v místě spočinutí. Podle některých odhadů je až kilometr od původně vytýčené oblasti. Na panely nedopadá pravidelně tolik slunečního světla, aby mohly být záložní baterie plně napájeny. Podle jiných zdrojů je dokonce oblast finálního dosednutí modulu zcela mimo dosah slunečního záření. Ale opět si v tomto raději počkejme na upřesnění agentury ESA. Jedno je jasné - na současný povrch dopadá méně slunečního záření, než bychom potřebovali, takže sekundární baterie nebudou napájeny tak jak si odborníci představovali. Podle posledních zpráv NEJSOU solární panely poškozené v důsledku neřízeného dopadu (či spíše odrazu), takže uvidíme, jak zhodnotí celou situaci ESOC.
Úbytek napájení by se dal částečně vyřešit terminací některých experimentů - hlavně těch energeticky náročnějších. Na tom už odborníci usilovně pracují.
Druhým je samotná orientace modulu vůči povrchu. Modul je údajně sice v "takřka" vertikální pozici vůči povrchu, ale jedna teleskopická noha zřejmě nespočívá na povrchu - modul je vychýlen z optimální pracovní polohy. Zřejmě nebude možné provádět vrty. I když i v tom se názory a spekulace liší. Tyto informace nejsou zatím oficiálně potvrzeny a je třeba vyčkat oficiálního vyhlášení Evropské kosmické agentury.
Ale i kdyby k vrtání nakonec nedošlo, jsou na palubě Philae xperimenty, které žádné mechanické zásahy do povrchu kometárního jádra nepotřebují (například SESAME, COSAC, CIVA, nebo ROMAP).
V průběhu čtvrtečního dopoledne a odpoledne oznámila ESA, že už došla telemetrická data osmi z celkového počtu deseti detektorů na palubě landeru Philae.
Dvojice starších snímků zařízení OSIRIS na kterých je označeno místo přistání
Pořídilo je zařízení OSIRIS sondy Rosetta v době mezi druhým zářijovým dnem a dvanáctým listopadem. Červeně jsou vyznačeny oblasti prvního kontaktu Philae s kometou.
| Snímek oblasti přistání OSIRIS NAC z 13.11.2014 . Kredit: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA | |
| Oblast přistání zařízením OSIRIS/NAC Kredit: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
Montáž pěti snímků z místa přistání
Sloužila při analýze oblasti přistání Philae. Vyhotovila ji OSIRIS s kamerovou klopkou NAC zhruba v době přistání modulu 12.11.2014. Publikovaná o den později. Zatím se se na této mapě nepodařilo identifikovat, kde by modul mohl spočinout.
| Kde se modul skutečně nachází se zatím nepodařilo zjistit. Kredit: ESA/Rosetta/MPS for OSIRIS Team MPS/UPD/LAM/IAA/SSO/INTA/UPM/DASP/IDA |
Další snímek pochází ze čtvrtečního briefingu ESA. Červeně je označeno místo prvního prvního dosednutí. Je to místo kde se měly v dalších týdnech a měsících odehrávat všechna měření. A šlo o dosednutí provedené s velkou přesností - pouhých sta metrů od ideálního a předem určeného místa (pokud vůbec můžeme považovat terén 67P za ideální). Bohužel se modul od tohoto místa odrazil a pokračoval jiným směrem.
| Modrý kosočtverec znázorňuje přibližnou oblast, kde Philae posvém skotačení spočinul. Letová kontrola ESOC pracuje na upřesnění místa, kde se modul nachází a měli bychom se to dozvědět co nejdřív.Kredit: ESA, Printscreen z odpolední prezentace ESA |
Dechberoucí snímky Philae
Tak ty nepříjemnější zprávy máme za sebou, a teď se můžeme pokochat neskutečnými snímky pořízenými modulem v prvních hodinách. Opět si připomeňme, že i kdyby lander Philae už nezaslal ani bit dat, pořád jde o jednu z nejúspěšnějších misí v historii dobývání vesmíru srovnatelnou s misí Apollo, která dopravila lidstvo na povrch našeho nejbližšího souseda. Pravda, tenkrát šlo o dopravení lidské osádky na Měsíc, ale ty nynější události se odehrávají takřka půl miliardy kilometrů od Země a i signálu cestujícímu rychlostí světla to trvá 28 minut a 30 sekund, než překoná danou vzdálenost jedním směrem.
| Kompozitni mozaika ze dvou snímků. Snímek z 13.11. Zařízení CIVA. Kredit: ESA/Rosetta/Philae/CIVA | |
| První panoramatická montáž ze zařízení CIVA-P. Na potvrzení snímků zatím čekáme. Kredit: ESA/Rosetta/Philae/CIVA | |
| Panoramatický snímek zařízení CIVA publikovaný E. Lakedawalla. Kredit: ESA/PS/E. Lakedawalla | |
| Další panoramatická mozaika okolí modulu. Kredit: ESA/UMSF/Mattias Malmer | |
| Vyznačení oblasti současné kolace Philae i místa původního dosednutí na starším obrázku ESA. Kredit: ESA/Jason Major |
Na další výsledky si budeme muset počkat, ale nepotrvá to dlouho. Celou situaci sledujeme a budeme vás o ní informovat v následujících dnech.
VIDEO: Odpolední tisková konference ESA
VIDEO: Dosednutí modulu Philae sledováno pracovníky ESA
Zdroje informací: https://blogs.esa.int/rosetta/
https://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/13/comet-with-a-view/
https://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/13/philaes-landing-through-rosettas-eye/
https://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/13/40-metres-above-a-comet/