Je nás hodně, co po pár schodech lapáme po dechu a při sebemenší práci nám tlak na prsou dává na srozuměnou blížící se infarkt. V USA se počet takto vážně nemocných se srdcem vyšplhal k pěti miliónům. Každonočně přitom těch nově překvapených, přibude půl milionu. Léčí se to hlavně prášky, ale farmaka v tomto případě nejsou všemocná. A když medikamentózní popohánění pumpy, ani elektřina z kardiostimulátoru a stenty už nezabírají, je tu ještě transplantace. Jenže tu komplikuje nedostatek tkáňově kompatibilních motorkářů. A umělých srdcí je na počet potřebných infarkťáků také jako kapka v moři. Dokonce ani ti za vodou, které doprovází na cestách sanitka a co mají za zády vlastní kliniku, na tom nejsou o mnoho lépe.
I přes veškerou péči a miliardy, které na vývoj umělých srdcí a podpůrných prostředků označovaných v literatuře jako VAD (ventricular assist devices) šly, jsou výsledky poměrně hubené. Operace jsou navíc složité a pro ty potřebné, kteří jsou často již takřka nad hrobem, je zákrok příliš náročný. Ti se smyslem pro černý humor říkají, že renomé klinik neohrozí takoví adepti na transplantace, kteří na tom ještě nejsou tak špatně a těch několik měsíců by i tak nejspíš přežili.
Nápad jít na to z jiného konce, než kuchat co se dá a na pahýly cév pak látat něco umělého, co má navíc velkou snahu se začít odhojovat a tak po jisté době hrozí každou chvíli protržením, měla parta výzkumníků okolo kalifornské firmy Sunshine Heart Inc. z Tustinu. Vytvořili ponožku na srdce doplněnou o balónek a nazvali to „C-Pulse“. Jejich manžeta obepíná srdce v místech kde ho opouští aorta. Celé to je připojeno pomocí drátů k externímu zdroji napájení. Ten zajišťuje dostatek energie potřebný k mechanickému stahování bandáže. Cykly se synchronizují s pacientovým tepem. Při každém stahu srdce se v manžetě rychle nafoukne balónek, načež ho technika stejně rychle splaskne. Zařízení tak vytváří externí stahy, které ochablému srdci pomáhají vytlačovat krev do řečiště. S prvním funkčním prototypem se firma vytasila před pěti lety. Nyní už je několik pacientů v prvním kole testů a podle odborníků z Ohio State University Wexner Medical Center si svůj „futrál na srdce“ nemohou vynachválit. Místo očekávané smrti se jim zdravotní stav výrazně zlepšil.
V nejnovějším čísle specializovaného časopisu pro srdcaře „Journal of American College of Cardiology Heart Failure“ se píše, že C-Pulse má již dvacet pacientů. Podle klasifikace používané americkou asociací srdcařů (New York Heart Association (NYHA), se vždy jednalo o hodně rizikové případy spadající do třídy III nebo IV. Pro ty je charakteristické vysoké až velmi vysoké riziko srdečního selhání.
Po implantaci přístroje C-Pulse stav pacientů hodnotilo konsorcium nezávislých profíků a to po dobu šesti měsíců až jednoho roku. Z oněch dvaceti pacientů se u šestnácti stav zlepšil tak významně, že v klasifikaci funkční třídy NYHA výrazně poskočili. Tři z pacientů po roce od zákroku měli jen mírné nebo žádné příznaky srdečního selhání. Kardiologickou hantýrkou: „z některých trojkařů a čtyřkařů byli najednou jedničkáři“. Nám laikům dá o něco lepší představu bodové hodnocení průměrného skóre kvality života. To se u pacientů s namontovaným C-Pulse zlepšilo téměř o 30 bodů. Zde stojí za to připomenout, že v případě klasické léčby, tedy prášky, se v průměru dosahuje zlepšení jen o pět až deset bodů. A tak se chce zvolat, jen víc a houšť takových nápadů. Už proto, že srdeční selhání se stalo jednou z nejrychleji narůstajících forem onemocnění srdce a je také jedním z nejčastějších důvodů kvůli kterému musíme trávit svůj drahocenný čas v nemocnici.
Výhody
C-Pulse šetří srdce a předchází infarktu. Zabírá i tam, na co léky už nestačí. Je mnohem levnější, než náhradní srdce a jiné VAD prostředky. Netřeba přišívat cévy na něco cizího. Odpadá léčba imunosupresivy a léky na snížení srážlivosti krve.
Nevýhody
Zatím jich moc není. Snad jen náročnost na energii a že baterie se nevejdou do těla. Pacient tak svou garderóbu musí doplnit o taštičku, kterou když chce svému srdci námahu ulehčit, si musí připnout a zapnout knoflík. Baťůžek s bateriemi a dodávajícím není až tak velkým problémem, otravná je ta zásuvka v kůži na břiše, což je vstupní brána infekcí a nepříjemná komplikace třeba ve vaně. V tom jsou na tom s pacienty vylepšenými o umělé srdce téměř stejně. Ti si ale svou brašničku nemohou odložit ani na chvilku.
Jistá nevýhoda by se prý mohla objevit, jakmile se podaří vyřešit bezdotykové napájení přístroje přes kůži. Sportovci jsou totiž ochotni pro úspěch podstoupit takřka všechno. Berou steroidy, nechají si dávat krevní konzervy a nejspíš si již nechávají upravit i své geny. Dokladem toho co se ve vrcholovém sportu děle jsou nekonečné aféry slavné Tour de France. Místo sportu se stala zápolením lékařských týmů o co nejsilnější doping, na který jsou laboratorní testy krátké.
Tam, kde se točí velké peníze se švindluje i s fysiologií. Nyní testovaný srdeční návlek je také žhavým kandidátem nového typu dopingu. Nejspíš není daleko doba, kdy se sportovní komisaři, kromě moče a případně krve, budou muset závodníkům nahlížet i do vnitřností, zda je nemají vyšperkované „mini-měchy“ a dálkovým ovládánim si kontra pulzacemi krátkodobě nevylepšují svůj srdeční výkon.
Video: Prvním Evropanem, kterému byl letos C-Pulse voperován je Ross Swift. Pochází z Velké Británie z města Devon a zákrok mu provedli v londýnské nemocnici Harefield. Je mu 54 let a video ho ukazuje jak se se svým baťůžkem zvládá svatební veselku své dcery.
Jedno poněkud reklamní video, nicméně názorné. (Kredit: Sunshine Heart, Inc.)
Literatura
The Ohio State University
NIH, National Heart, Lung and Blood Institute
Journal of American College of Cardiology Heart Failure
Sunshine Heart, Inc.