Představte si, že stojíte u kolejí a metr od vašeho obličeje projede plnou rychlostí vlak TGV. Asi tak nějak si bude v říjnu připadat Mars. Ve vzdálenosti asi 135 tisíc kilometrů ho mine kometa C/2013 A1 (Siding Spring). To je v kosmických měřítkách opravdu blízké setkání, odpovídající tak zhruba třetině vzdálenosti Měsíce od Země.
Vše začalo na začátku ledna roku 2013, kdy Robert McNaught ze Siding Spring Observatory v Austrálii objevil kometu, později označenou C/2013 A1. Její snímky se pak podařilo dohledat zpětně , až do poloviny roku 2012. Při postupném vypočítávání dráhy vlasatice, která k nám přilétá z Oortova oblaku, se dokonce chvíli zdálo, že by se kometa mohla s Marsem dokonce srazit. To se sice (bohužel) nestane, setkání to ale bude velmi těsné. Nejblíže k sobě budou obě tělesa 19. října v 18:33 světového času.
Průlet komety se samozřejmě velice dotkne i kosmických sond, které právě u Marsu máme. Jedná se o stroje Mars Odyssey, MRO, Mars Express, MAVEN a MOM. Tyhle sondy by sice mohly využít své přístroje k unikátnímu pozorování vlasatice, vzhledem ke své pořizovací ceně ale budou ve vhodnou chvíli „uklizeny“ na opačnou stranu rudé planety. Podrobnosti viz v článku https://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=7735
Proč takové obavy? Kometa totiž za sebou trousí velké množství prachu. Ten je sice jemný, ale vzájemná rychlost obou těles bude přes 50 km/s, takže se tím pádem z neškodného prachu stává „energií nadupaná hrozba“. Kosmické agentury proto upravily dráhy sond tak, aby v nejdrsnější fázi průletu komety byly za Marsem.
Kepler K2, druhé dějství s Marsem a kometou
Od Marsu se nyní vydejme ke kosmickému dalekohledu Kepler. Ten od konce května opět pracuje, ale stal se z něj tak trochu invalida. Jeho berličkou je v tomto případě sluneční vítr, který svým tlakem nahrazuje jeden z pokažených gyroskopů. Kepler už nepozoruje jen jedno místo, ale má celý seznam zorných polí. Postupně se přesunuje, zhruba po 80 dnech. Od 23. srpna běží již druhá kampaň. Až do 11. listopadu se Kepler bude dívat do prostoru souhvězdí Štíra. Podle nových odhadů by teleskop Kepler mohl mít dostatek paliva nejméně do konce roku 2017.
Kepler je sice úspěšným lovcem exoplanet, ale zároveň je to vlastně obyčejný dalekohled s fotometrem, který pozoruje danou část oblohy a měří jasnost vybraných těles. Jeho hlavním cílem jsou hvězdy, u nichž objevuje planety díky periodickým poklesům v pozorovaných jasnostech. Už během hlavní mise se Kepler věnovali astroseismologii. „Hvězdotřesení“ se studuje díky nepatrným změnám jasnosti, což mimo jiné pomáhá při odhadu stáří nebo velikosti hvězdy.
Mise K2 dala Keplerovi mnohem více úkolů. V rámci druhého zorného pole bude sledováno 13 399 cílů dlouhou kadencí (každých 30 minut) a 54 cílů krátkou kadencí (každou minutu). V hledáčku budou také hvězdokupy M40 a M80. Hvězdy v nich samozřejmě nejsou brány jako jednotlivé cíle. Kromě toho se Kepler podívá na transneptunické těleso 2007 JJ43 a kometu C/2013 A1(Siding Spring).
Co má společného lovec exoplanet s kometou? V době okolo průletu komety kolem Marsu nebude Kepler nikterak blízko. Vzdálenost od komety bude zhruba 104 milionů kilometrů. Na druhou stranu bude kometa (i Mars) procházet zorným polem Keplera. Kepler bude dělat vlastně to jediné, co umí. Pozorovat kometu a každých 30 minut měřit její jasnost. Oproti pozemským dalekohledům má výhodu nejen v tom, že ho neruší atmosféra ani rotace planety.
Když trochu odbočíme, leckdo asi někdy viděl fotografii planetky nebo komety zblízka. Nelze si nevšimnout, že připomínají spíš bramboru, než ideální kouli. Jak se otáčejí okolo své osy, tak se k nám přiklánějí větší či menší plochou. Což samozřejmě mění jejich jasnost. Pokud ty změny přesně změříme, můžeme určit periodu rotace tělesa. Většina komet přitom rotuje s periodou menší než 20 hodin. U komet prolétajících v blízkosti Slunce je to samozřejmě komplikovanější, protože okolo sebe chrlí velké množství prachu. Kepler se ale i tak pokusí měřit jasnost komety C/2013 A1 (Siding Spring) a odvodit její rotační periodu. Kometa bude k dispozici v zorném poli Keplera krátce po průletu kolem Marsu po dobu 77 hodin.
Psáno pro Exoplanety a OSEL.cz