O.S.E.L. - Druhá Hayabusa je připravena

V historii kosmonautiky najdeme mnoho příběhů sond, které šlapaly jako švýcarské hodinky a přinesly mnoho zajímavých informací. Nemálo ale bylo sond, které skončily fiaskem kvůli technické chybě. Někde mezi těmito extrémy leží atraktivní příběhy sond, které se musely potýkat s výraznými technickými problémy, ale i přesto se jim podařilo splnit plánované úkoly. Takové silné příběhy si pak lidé připomínají ještě dlouho.

Zvětšit obrázek

Japonská sonda Hayabusa. Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Vzorným zástupcem této kategorie je japonská sonda Hayabusa, která na svou cestu vyrazila 9. května 2003 s hlavním úkolem – odebrat vzorky z povrchu asteroidu Itokawa a dopravit je na Zemi. Vypsat celou komplikovanou historii sondy je mimo možnosti tohoto článku, takže jen ve stručnosti – Hayabusa měla problémy s odběrem vzorků, z nádrží uniklo palivo, přešla do nouzového režimu a neodpovídala. Následně měla problémy s orientačním systémem a jako zlatý hřeb se objevily problémy s iontovým motorem. Přesto sonda dopravila na Zemi 13. června 2010 návratové pouzdro, ve kterém odborníci pomocí elektronového mikroskopu našli materiál odebraný z Itokawy – asi 1 500 malých úlomků.

Oběžná dráha asteroidu 1999 JU3 Zdroj: https://www.jspec.jaxa.jp/

Japonci už krátce po úspěšném návratu oznámili, že připraví nástupce slavné sondy. Na začátku ledna 2012 podepsala japonská agentura JAXA smlouvu se společností NEC o výrobě sondy Hayabusa 2. Ta měla konstrukčně vycházet ze své předchůdkyně a její výroba měla stát 16,4 miliardy jenů, což jsou zhruba 4 miliardy českých korun. Jako cíl byl vybrán devítisetmetrový asteroid 1999 JU3, jehož dráha je velmi podobná asteroidu Itokawa.

Rozdíl je ale ve složení. Vybraný 1999 JU3 je totiž jediným blízkozemním asteroidem typu C (tento typ sice tvoří 75% všech asteroidů, ale okolo Země jsou velmi vzácné). Jejich typickým znakem je to, že jsou tvořeny uhlíkovými sloučeninami – proto také písmeno C v jejich názvu.

Hayabusa 2 nejprve vysadí na povrch asteroidu malé přistávací pouzdro. V jeho útrobách bude dvoukilogramová nálož. Jakmile mateřská sonda zaletí za horizont, pouzdro exploduje, čímž vytvoří na povrchu asteroidu čerstvý kráter. Sonda následně odebere vzorky přímo z tohoto kráteru. Díky tomu budou vzorky neovlivněné dlouhodobým působením kosmických podmínek.

Hlavní tělo sondy a panel slunečních baterií na konci roku 2012. Zdroj: https://www.jaxa.jp/

Hayabusa 2 se bude v několika ohledech od své předchůdkyně lišit. Dalo by se říct, že technici se poučili z chyb na prvním exempláři a díky tomu věděli, které systémy mají posílit, nebo předělat. Místo původní parabolické antény se použijí dvě vysokoziskové antény, které operují v pásmu X (7-8 GHz) a Ka (32 GHz). Díky tomu bude nová sonda posílat data vyšší rychlostí. Iontové motory budou čtyři a budou silnější (každý 10 mN oproti původním 8 mN). Na palubě najdeme i desetikilový lander MASCOT vyrobený ve spolupráci Německa s Francií.

Rozměrově se Hayabusa 2 bude lišit od své předchůdkyně jen minimálně. Má vážit 600 kg,což je o 90 kg více než „jednička“. Vnější rozměry jsou 1 x 1,6 x 1,25 metru proti původním 1 x 1,6 x 1,1 metru. Trychtýř odebírající vzorky bude podobný tomu, který používala původní sonda. Jeho vnitřní povrch ale bude zvrásněný – na „drápcích“ by se mělo zachytit více materiálu, který se bude vracet na Zemi. Oproti původním dvěma odděleným částem záchytného kontejneru na vzorky přibyla ještě jedna. Na palubě najdeme i infraspektrometr a infrakameru. Důvod je prostý. Dá se totiž čekat, že na asteroidu bude voda a organické sloučeniny. Právě tyto přístroje by měly posloužit k jejich detekci.

Zvětšit obrázek

Dokončená sonda Hayabusa 2. Zdroj: https://spaceflightnow.com

V nejbližších dnech a týdnech proběhnou poslední kontroly všech systémů před zabalením. S tím souvisí i přípravy k transportu, který se plánuje na konec září. Důkladně zabalená sonda se vydá na kosmodrom Tanegašima. Tady bude na druhou Hayabusu čekat další kolečko kontrol, zkoušek a testů. Nezbytné je i napuštění hydrazinu do nádrží pro korekční trysky a hlavně plnění xenonu do hlavní nádrže, která bude zásobovat iontový motor sondy. Do explozivního pouzdra se navíc nainstaluje potřebné množství trhaviny.

Prozatímní odhady hovoří o tom, že by ke startu osvědčené rakety H-II A s půltunovou sondou na špičce mohlo dojít letos v prosinci. Pokud by bylo potřeba start odložit, mají pozemní týmy připravená ještě dvě záložní startovní okna. První začne v červnu 2015 a druhé pak v prosinci 2015.

Stránka s neveřejným videem zde.

Půjde-li vše dobře, Hayabusa 2 z asteroidu 1999 JU3 odebere vzorky a následně je dopraví na Zemi. V rámci dne otevřených dveří pro média mohli žurnalisté nafotit dokončenou sondu ve výrobní hale kampusu Sagamihara v Tokyu. Jedním z těch, kdo se k nové sondě dostali byl japonský bloger Koumei Shibata, jehož povedené snímky převzal specializovaný portál spaceflightnow.com. Galerie s popisky přeloženými do češtiny:

Zvětšit obrázek
Návratové pouzdro, které dopraví odebrané vzorky na Zemi – jedná se o kruhový útvar ve spodní části sondy. Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zvětšit obrázek
Detailní pohled na návratové pouzdro zasazené do sondy Hayabusa 2. Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zvětšit obrázek
Z tohoto úhlu jsou skvěle vidět 4 iontové motory – hlavní pohonný systém sondy. Zdroj: https://spaceflightnow.com

Zvětšit obrázek
Jeden iontový motor v detailním záběru – v rohu vidíme druhý iontový motor. Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zvětšit obrázek
Pokud by Vás zajímalo, co je pod červenými ochrannými kryty v horní části sondy, pak vězte, že se jedná o sledovače hvězd, které pomohou sondě se správnou orientací v prostoru. Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zvětšit obrázek
Technici u sondy Hayabusa 2 – návratové pouzdro je dobře vidět. Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zvětšit obrázek
Hayabusa 2 v celé své kráse. Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zvětšit obrázek
Detail jednoho z korekčních motorů sondy – tyto trysky budou spalovat hydrazin. Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zvětšit obrázek
„Trychtýř“, kterým sonda nabere vzorky. Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Zvětšit obrázek Návratové pouzdro, které dopraví odebrané vzorky na Zemi – jedná se o kruhový útvar ve spodní části sondy. Zdroj: https://spaceflightnow.com/	Zvětšit obrázek Detailní pohled na návratové pouzdro zasazené do sondy Hayabusa 2. Zdroj: https://spaceflightnow.com/	Zvětšit obrázek Z tohoto úhlu jsou skvěle vidět 4 iontové motory – hlavní pohonný systém sondy. Zdroj: https://spaceflightnow.com
Zvětšit obrázek Jeden iontový motor v detailním záběru – v rohu vidíme druhý iontový motor. Zdroj: https://spaceflightnow.com/	Zvětšit obrázek Pokud by Vás zajímalo, co je pod červenými ochrannými kryty v horní části sondy, pak vězte, že se jedná o sledovače hvězd, které pomohou sondě se správnou orientací v prostoru. Zdroj: https://spaceflightnow.com/	Zvětšit obrázek Technici u sondy Hayabusa 2 – návratové pouzdro je dobře vidět. Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Zvětšit obrázek Hayabusa 2 v celé své kráse. Zdroj: https://spaceflightnow.com/	Zvětšit obrázek Detail jednoho z korekčních motorů sondy – tyto trysky budou spalovat hydrazin. Zdroj: https://spaceflightnow.com/	Zvětšit obrázek „Trychtýř“, kterým sonda nabere vzorky. Zdroj: https://spaceflightnow.com/