„Nefritovému králíkovi“ musíme vyseknout velkou poklonu, protože i přes všechny problémy stále funguje. Ačkoliv měl podle původních očekávání přečkat pouze tři lunární dny a dvě noci, tak momentálně má za sebou už lunární den číslo devět a stále žije, i když jen v omezené míře.
Čínský rover fungoval bez větších problémů do konce druhého lunárního dne. Jakmile se blížila noc, měl sklopit jeden solární panel a zakrýt tak své tělo, aby příliš neztrácel teplo. během lunární noci, která trvá 14 dní totiž teploty klesají mnoho desítek stupňů pod nulu. Po probuzení z následné hibernace se ale objevily problémy – rover správně nezazimoval a od této chvíle Číňané výrazně omezili zpravodajství o této misi.
Nakonec se ukázalo, že ještě před začátkem zazimování došlo k problému na systému řízení pohybu. Ten zodpovídá nejen za otáčení kol a tedy pohyb vozítka, ale i za sklápění kamerového stožáru, nebo ovládání solárního panelu. Podle všeho se zdá, že došlo k mechanickému poškození v důsledku najetí na kámen, nebo nárazu do něj. Závada je nejspíše mechanická – spekuluje se o prasknutí plošného spoje, což je na Měsíci neopravitelný problém.
Znamená to, že rover Yutu „ochrnul“. Neschopen jakéhokoliv pohybu ztratil zájem veřejnosti a i Čína o něm přestala informovat. Jeho kamery míří stále stejným směrem, takže ani fotografie nikoho neohromí. Jak tedy můžeme vědět, že vozítko stále žije? Díky radioamatérům! Například skupina UHF Satcom Group dlouhodobě monitoruje obousměrnou komunikaci mezi vozítkem a Zemí. zatímco lander se již odmlčel, „nefritový králík“ je stále při vědomí a to i během svého devátého lunárního dne. Díky tomu překonal očekávanou tříměsíční životnost.
Musíme si uvědomit, že i pokud by se vozítko Yutu odmlčelo po ujetí jediného metru, mise by byla splněna. Hlavním úkolem totiž bylo měkké přistání na Měsíci a sjetí roveru z rampy. Oba úkoly byly splněny hned na začátku mise a všechno ostatní byla jen nadstavba. Včetně avizované tříměsíční životnosti roveru.
O vědeckém přínosu celé mise se mluví poměrně málo, přesto bychom na něj zapomínat neměli. Lander poslal na Zemi celkem 118,5 GB dat a vozítko přidalo dalších 32 GB. Na landeru nainstalovaný lunární ultrafialový teleskop za první 4 měsíce pořídil 32 000 snímků, druhý přístroj na těle landeru, kamera pro extrémní UV oblast nafotila 600 fotek. Ovšem nejdůležitějším přínosem celé mise je studium samotné technologie.
Na základě dat, která mise Chang’e 3 naměřila a po prozkoumání všech dostupných údajů o technickém stavu přístrojů, bude moci Čína postavit výkonnější automaty, které provedou důkladnější průzkum lunárního povrchu. Mezi nimi bude hrát prim mise Chang’e-5 plánovaná na rok 2017, která počítá s odběrem měsíčních hornin a jejich následnou dopravou zpět na Zemi. Ostatně návratové pouzdro pro tuto misi se bude testovat už na konci tohoto roku a na našem webu budeme o této události podrobně informovat.
Zdroje informací:
https://www.spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3353480_orig.png?446
https://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/722988_orig.png
https://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/9710296_orig.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
