Jak si čtenáři OSLA jistě dobře pamatují, na konci loňského léta jsme psali o představě, že náš vesmír vznikl v černé hyperdíře ze čtyřrozměrného vesmíru. Exotická hypotéza týmu Niayeshe Afshordiho si tehdy získala velkou pozornost světových médií. A nebylo divu, černá díra a ještě ke všemu čtyřrozměrná nechala chladným jenom málokoho. Řada fyziků se ale už tehdy tvářila skepticky. Pro OSLA to pěkně vyjádřil Pavel Bakala z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Podle něj bylo jednou z hlavních motivací autorů z Hraničního institutu teoretické fyziky v ontarijském Waterloo blýsknout se novým kosmologickým modelem, který by podpořil superstrunové teoretiky a nalezl fyzikální smysl pro jejich oblíbenou AdS/CFT korespondence Juana Maldaceny (Anti de Sitter/Conformal Field Rheory correspondence) z roku 1997.
Letos v létě mají podle všeho v Hraničním institutu teoretické fyziky prázdniny anebo z nějakého důvodu nebádají tak intenzivně, jak by chtěli. V červenci pustili do médií zprávu o tom, že jejich vědec Matthew Johnson společně s dalšími kolegy pracuje na testování konceptu mnohovesmíru a teď v srpnu zase zprávu o vzniku vesmíru v černé díře. Obě dvě tiskové zprávy nesmírně nadchly svět, dokonce jsou jedněmi z nejsledovanějších vědeckých zpráv planety, které se objevily letošního léta. Pikantní ovšem je, že jsou obě takřka úplně o ničem. Johnson popisuje, jak jim jde simulování, zpráva o vzniku vesmíru v černé díře je zase reakcí na to, že prestižní populárně vědecký časopis Scientific American si vybral tuhle loňskou hypotézu jako srpnový příběh na titulní stranu. Je příznačné, že i tisková zpráva Hraničního institutu cituje rok staré materiály v Nature, protože nic nového není. Žádná nová studie, kontroverze, zvrat, prostě nic.
Není to vlastně výsměch, ani kritika, možná jen malá závist, že v Hraničním institutu pracují na tak úžasných věcech a mají tak schopné lidi pro kontakty s médii, že jejich letní průběžná hlášení o výzkumu hltá celý svět. Takhle by se to nejspíš mělo správně dělat. Hraniční institut, v originále Perimeter Institute for theoretical physics, je letos v létě mezi lidmi se zájmem o vědu populární a vzhledem ke svému názvu, který evokuje dojem umně zamaskované akademie pro superhrdiny, to tak jistě bude i v příštích měsících. A to nemuseli ztropit skandál s vědeckým podvodem, který je zase jiným, pravda poněkud riskantním receptem na přitažení mediální pozornosti.
Pokud jde o zrod vesmíru ve 4D černé díře, za tuhle i mnohé další exotické kosmologické hypotézy může proklínaná singularita v srdci klasických černých děr našeho vesmíru. Slovy Afshordiho, ze singularity přilétají na fyziky draci. Černá díra ze čtyřrozměrného vesmíru je jenom dalším trikem, jak se téhle nešťastné singularitě vyhnout. Když by se 4D hvězda zhroutila do 4D černé díry, měla by mít 3D horizont událostí. Celý náš vesmír by pak mohl být jenom takovou zvláštností ve zhroucených vnitřnostech čtyřrozměrné hvězdy a my bychom poklidně žili ve stínech té pravé reality, tak trochu jako v Platónově jeskyni. Jak ale podotýká v loňském článku Bakala, odsouváním kosmologických problémů do nejasného vícerozměrného prostoru si zase moc nepomůžeme. Je to jenom takové letní mámení, provoněné tymiánem a exotickými dimenzemi.
The Black Hole at the Birth of the Universe. Kredit: Perimeter Institute for Theoretical Physics.
Literatura
Perimeter Institute News 7. 8. 2014, 17. 8. 2014.