V Jižním sedle, které se nachází na klasické cestě k vrcholku Everestu ve výšce 8000 metrů nad mořem, si musí i vrcholně trénovaný člověk odpočinout mezi tím, než se obuje a než si zaváže tkaničky u bot. Jestliže při odchodu z některých pracovních porad máte pocit, že si pamatujete nejvýš to, jak se jmenujete a kde bydlíte, tak na Everestu to není pocit, ale realita. Vzduch tu obsahuje 20% kyslíku jako u nás doma v Polabí. Je tu ale mnohem nižší tlak a díky tomu je tu k dýchání jen třetina z množství kyslíku, na které jsme my nizozemci zvyklí.
Kanadský fyzik Kent Moore zjistil, že ve vysokých himálajských horách může být ještě mnohem hůře. Stačí když uhodí tzv. jet streak, což je náhlý silný vichr vanoucí rychlostmi nad 100 km. Horolezci při takovém vichru obvykle nic moc nepodnikají (obvykle leží ve stanu, dusí se a pokud jim to nedokysličený mozek dovolí, modlí se, aby je to nesfouklo). Pohyb v takovém větru je krajně vyčerpávající, hrozí omrzliny a další problémy. Měření meteorologické sondy umístěné vědci z amerického Massachusetts Institute of Technology v Jižním sedle ale dokazují, že jet-streaky provází i citelný pokles tlaku. Ten může snížit množství kyslíku ve vzduchu o 14% a to se může stát vyčerpanému horolezci osudným. Himálajští tygři zatím neměli o tomto velehorském riziku ani potuchy.
Slavná vrcholová fotka – Reinhold Messner na vrcholku Everestu. Sólo a bez kyslíku v láhvích.
Tak tohle je vidět z vrcholku Mount Everestu, když se podíváte kolem sebe. Zprostředkovaně to není ono, ale zato to máte bez rizika výškové nemoci, edému plic, mozkového edému, omrzlin a dalších velehorských radovánek (360o panoramatu).