Ve vesmíru čekejte cokoliv. Astronomové jsou už s tím nejspíš smíření, ale přesto občas objeví něco, co je zdravě šokuje a obhájí existenci astronomie jako napínavého dobrodružství. Je fajn, že astronomové kromě nudné vědecké úředničiny stále ještě zažívají pozoruhodné věci. Zcela čerstvým a příjemně šokujícím objevem se stal neuvěřitelný proud mezigalaktického atomárního vodíku, který teče hlubokým vesmírem mezi galaxiemi, na vzdálenost 2,6 milionu světelných let.
V tomto případě si autorství objevu připsal tým, jehož prvním autorem je jistý Rhys Taylor, který by měl být zaměstnancem České akademie věd, konkrétně Astronomického ústavu. Jak už to ale bohužel bývá, světové weby čerpají tuhle zajímavou a docela pěkně mediální sledovanou zprávu nikoliv od českých institucí, které by se hrdě chlubily svými úspěchy do celého světa, ale z tiskové zprávy Královské astronomické společnosti RAS, visící na jejich webu od 7. srpna, tedy od téhož dne, kdy byla původní vědecká studie publikována online na webu časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Česká akademie věd je tam jen dvakrát letmo zmíněna, coby Taylorovo pracoviště, a to ještě můžeme být rádi.
Taylor neskrývá nadšení. Něco takového prý nečekali. Podobné mezigalaktické proudy vídáme vcelku často, ale mnohem skromnější. Obvykle je to v kupách galaxií, mezi galaxiemi, které nejsou nijak zvlášť vzdálené. Tenhle nový proud, který se týká skupiny galaxií NGC 7448, vzdálené od nás cca 500 milionů světelných let, ale neprobíhá uvnitř kupy galaxií a je o celý milion světelných let delší, než předcházející držitel rekordu „Nejdelší proud mezigalaktického plynu ve vesmíru“. Pozoruhodné je i množství plynu, který dotyčný proud obsahuje. Badatelé odhadují, že to dělá zhruba 15 miliard Sluncí, což je mnohem víc, než Mléčná dráha s Galaxií v Andromedě dohromady.
Taylor a spol. nalezli svůj rekordní proud plynu v datech pocházejících z let 2008 až 2011 projektu Arecibo Galaxy Environment Survey (AGES), který zkoumal vesmír se slavným radioteleskopem Arecibo na karibském ostrově Portoriko. Výhodou Observatoře Arecibo je to, že dobře vidí ve vesmíru neutrální vodík a objevuje tak struktury, které jiným zařízením většinou zůstávají skryty. Dokáže navíc prozkoumat velké oblast oblohy s relativně vysokou citlivostí. Badatelé se fascinujícího objevu chytli a chtějí objevený proud vodíku detailně analyzovat. Pomocí sofistikovaných počítačových simulací by rádi popsali jeho dynamiku a zjistili, jak vlastně vznikl. Robert Minchin, vedoucí výzkumu celého projektu na Observatoři Arecibo, si velmi pochvaluje intenzivní zapojení studentů, včetně těch místních z Portorika, do špičkového výzkumu s hodnotnou publikací. I to je ve světě velice běžné, u nás bohužel už méně.
Arecibo Observatory 2012 Video Clip. Kredit: NASA.
Literatura
Royal Astronomical Society News 7. 8. 2014, MNRAS 443: 2634-2649 (online 7. 8. 2014). Wikipedia (Arecibo Observatory).