Rohatý dinosaurus Triceratops patří mezi nejznámější, ba přímo ikonické svrchnokřídové dinosaury. Tento býložravý čtyřnohý kolos překonával svojí až osmitunovou hmotností slona afrického a jeho dvoumetrová hlava vyzbrojená třemi velkými rohy dokázala často odstrašit i dospělé tyranosaury. Triceratops byl popsán jako jeden z prvních známých ceratopsidů roku 1889 Othnielem C. Marshem, který zpočátku považoval jeho lebeční fragment s rohem za pozůstatek obřího pleistocénního bizona. Již na přelomu 19. a 20. století si pak paleontologové povšimli, že tito rohatí dinosauři patří k nejpočetnějším dinosaurům svých ekosystémů. Za svůj pobyt v terénu Montany například proslulý Barnum Brown napočítal několik stovek exemplářů tohoto dinosaura. Protože se ale tvar a velikost jednotlivých částí lebky těchto dinosaurů liší podle věku a pohlaví, vědci začali brzy rozeznávat mnoho různých domnělých druhů tohoto rodu. V jednu dobu bylo dokonce známo 17 druhů triceratopse! Pořádek v tomto nesmyslném členění začali paleontologové zavádět postupně koncem minulého století a v současnosti jsou rozlišovány již pouze dva validní (platné) druhy – Triceratops horridus a Triceratops prorsus. A právě tyto dva druhy se staly objektem zájmu paleontologů z Montanské státní univerzity, kteří provedli dosud nejpodrobnější výzkum evoluce populárního triceratopse. Vedoucím výzkumu je John Scanella, se kterým jsem měl čest provádět vykopávky (v roli dobrovolníka) v montanském souvrství Hell Creek v červenci 2009. Detailní výzkum vzorku padesáti triceratopsích lebek, které byly vykopány na různých lokalitách ve zmíněném souvrství, umožnily učinit si lepší představu o postupných vývojových změnách v morfologii triceratopsů. Studie těží z ohromného vzorku fosílií, shromážděného v rámci Projektu Hell Creek v průběhu dvou desetiletí mezi roky 1990 a 2010.
Jak sám Scanella uvádí, na rozdíl od většiny ostatních dinosauřích rodů jsou fosílie triceratopsů velmi početné a nacházejí se v několika stratigrafických horizontech, takže je možné u nich sledovat postupný průběh morfologických změn. V rámci souvrství Hell Creek je možné vysledovat přinejmenším tři vývojová stadia triceratopse, a to v průběhu asi 2 milionů let na samotném konci křídy (zhruba před 68 – 66 m. l.). Ostatně nedávno objevený roh triceratopse, ležící jen 13 centimetrů pod iridiovou vrstvičkou značící konec druhohorní éry, je dosud vůbec nejmladším potvrzeným výskytem neptačího dinosaura. Triceratops se tedy objevil zhruba dva miliony let před koncem dinosauří éry a existoval ještě přinejmenším několik tisíc let před dopadem asteroidu Chicxulub. Vraťme se ale k nové studii, která byla koncem června publikována v periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences. Díky obsáhlému vzorku lebek triceratopsů mohl Scanella a jeho tým porovnat postupnou přeměnu tvaru lebky triceratopsů po dobu oněch dvou milionů let jejich existence. Došli přitom k závěru, že rohy triceratopse se tvarově neměnily jen v průběhu ontogeneze (růstu jedince) ale také fylogeneze. Starší triceratopsové, jejichž fosílie se nacházejí v nižších partiích souvrství Hell Creek, mají obecně menší roh v nosní části lebky a delší zobák – jedná se o druh T. horridus. Zástupci s dlouhým nasálním rohem a kratším zobákem pochází z nejmladších vrstev formace Hell Creek a jsou řazeni ke druhu T. prorsus. Lebky objevené v prostředních partiích souvrství pak vykazují smíšené znaky obou druhů. Výsledkem je tedy pozoruhodné zjištění, že oba rozeznávané druhy triceratopsů nepředstavují sesterské druhy nebo rozdílná pohlaví jednoho druhu, nýbrž mateřský a dceřiný druh. Vzhledem k tomu, že oba druhy žily na stejných místech v rozdílném čase, je dnes prakticky jisté, že mladší Triceratops prorsus se v průběhu 1 až 2 milionů let vyvinul ze staršího druhu T. horridus.
Odkazy:
https://www.sci-news.com/paleontology/science-evolution-triceratops-02034.html
https://phys.org/news/2014-07-insights-evolving-triceratops-montana-hell.html
www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1313334111
https://en.wikipedia.org/wiki/Triceratops
John B. Scannella et al. Evolutionary trends in Triceratops from the Hell Creek Formation, Montana. PNAS, published online June 30, 2014; doi: 10.1073/pnas.131333411
Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz