Právě pomocí ASKAP jsou vyvíjeny a testovány nové technologie a postupy, které se uplatní v obřím projektu SKA telescope (Square Kilometre Array), který se začne budovat od roku 2018 v Austrálii a Jižní Africe. Snímek dokazuje, že ASKAP je v dobrém stavu a funkční pouhých pár měsíců po uvedení do provozu. Zatím bylo uvedeno do provozu šest z celkového počtu šestatřiceti parabolických antén.
Jak řekl sám vedoucí CSIRO, astronom David McConnell: „Nikdy jsme nepracovali s podobnými dalekohledy s takovou přesností a kvalitou překonávající konvenční teleskopy. Když jsme poprvé viděli nové snímky, málem jsme spadli z křesel.“
Na snímku je oblast hvězdné oblohy poblíž jižního nebeského pólu o velikosti deset čtverečních stupňů (asi 50x větší než Měsíc v úplňku) ekvivalentní černobílé fotografii, ale snímek byl zhotoven v rádiové oblasti. Šlo o devět překrývajících se kruhových polí (či oblastí, viz obrázek), snímaných najednou.
Díky novým technologiím vyvinutým vědci organizace CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation - australská federální agentura pro vědecký výzkum) má pole teleskopů možnost pořizovat teď lepší snímky, než kdy dříve.
První z těchto novinek má název "kanály fázovaného anténového pole" (Phased array feeds) a umožňuje pořizovat mnohahodinové nepřerušované expozice širokých úseků oblohy či upravovat jednotlivé kužele expozičních polí (zvětšovat či zmenšovat zorný úhel v závislosti na typu pozorování). Díky tomu mohl vzniknout výše uvedený snímek, jehož pořízení trvalo plných 12 hodin. Navzdory zemské rotaci mohou být vybrané parabolické antény pevně fixovány na jedno místo na obloze.
Aby mohly parabolické antény provádět tato pozorování a měření, je každá z nich vybavena zařízením, které umožňuje přesně monitorovat náklon antén a řídit jejich pohyb podél rotační osy (Special axis of rotation on each antenna), i toto vylepšení navrhli inženýři z organizace CSIRO.
„Kdybychom se snažili podobné věci dělat s klasickým rádiovým teleskopem, dostali bychom spoustu chyb a obrazových artefaktů na okrajích jednotlivých polí. S ASKAPem máme obraz jasný, neboť parabolické antény neustále udržují fixní úhel s hvězdným nebem. Kombinací obou technik se nám podařilo docílit u snímku dynamického rozsahu 50 000:1“, dodává McConnell. (dynamický rozsah: největší rozdíl jasů, které se objeví v jednu chvíli na různých místech zamýšleného snímku, rozdíl mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem snímku).
Další velkou výhodou ASKAPu je rychlost, s jakou může zamířit na daný cíl a provádět snímkování. Za plného provozu v blízké budoucnosti to bude nejrychlejší pracoviště – až 25x rychlejší než starší observatoře – rádiové astronomie v oblasti centimetrových vlnových délek.
Pramen: CSIRO