Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí povedený snímek a provozovatelé sondy se hned mají čím chlubit. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají, jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.
S prvními výsledky mise družic Swarm se mohla veřejnost seznámit v polovině června na setkání v dánské Kodani. Nasbíraná data potvrdila již dříve známý fakt, že magnetické pole planety drobně slábne. Pokud bychom byli konkrétní, pak se největší úbytky podařilo zaznamenat nad západní polokoulí. Zajímavé ale je, že v některých oblastech – například nad Indickým oceánem – magnetické pole od letošního ledna naopak zesílilo.
Družice Swarm navíc umožňují i přesnější zmapování pohybu magnetických pólů planety. Měření ukázala, že se severní magnetický pól přestěhoval směrem k Sibiři. Data pořád ještě nejsou kompletně zpracovaná – to vědcům zaberte ještě několik měsíců. Z družic navíc stále přichází nové informace, které pomohou dalším zpřesňováním výpočetních modelů.
Naměřené údaje totiž prozatím zohledňují pouze magnetické vlivy zemského jádra, které jsou nejvýznamnější (tvoří 95 % celku). Další měsíce budou patřit detailnějšímu studiu méně významných zdrojů magnetického pole – ať už mluvíme o zemském plášti, kůře, oceánech, nebo ionosféře. Díky přesnějšímu pochopení všech principů můžeme posunout hranice poznání hned v několika oborech – od znalostí vnitřní struktury naší planety až po vlivy vzájemných interakcí magnetického pole a globálního kosmického počasí, jehož nejvýraznějším původcem je Slunce. V širším kontextu pak můžeme lépe pochopit, proč vlastně zemské magnetické pole slábne.
„Díky bezprecentnímu rozlišení data ukazují schopnost družic Swarm mapovat i velmi drobné odchylky v celém magnetickém poli,“ zdůrazňuje na webu Evropské kosmické agentury manažer mise Swarm - Rune Floberghagen. Dánsko vůbec hraje v misi Swarm významnou roli – i proto se setkání uskutečnilo právě v Kodani. Satelity Swarm tématicky navazují na práci, kterou započal dánský satelit Ørsted (vypuštěný roku 1999 a stále funkční) ve spolupráci s německou družicí CHAMP (vypuštěná roku 2000). Klíčová součást družic Swarm – magnetometr VFM vyrobila Dánská technická univerzita.
Dánský kosmický institut navíc zastřešuje spolupráci mezi deseti evropskými a kanadskými výzkumnými ústavy v rámci zařízení Swarm Satellite Constellation Application and Research Facility. Právě zde se programují složité výpočetní modely zemského magnetického pole založené na datech, která na Zemi proudí z družic Swarm. Dánský příspěvek do vědy krásně ukazuje, že i rozlohou malý stát (jen polovina ČR) může hrát ve špičkové kosmonautice významnou roli.
Ještě nikdy nemělo lidstvo k dispozici natolik přesná data ohledně naší magnetosféry. Družice Swarm dosahují vysoké přesnosti nejen díky špičkovému technickému vybavení, ale také díky tomu, že se nejedná o jednu družici. Zkrátka a dobře – víc očí/senzorů víc vidí. Díky satelitům Swarm máme možnost sledovat komplexní změny magnetického pole v globálním měřítku a téměř v reálném čase.
Zdroje informací:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/June_2014_magnetic_field_node_full_image_2.jpg
https://www.esa.int/…/Magnetic_field_changes_node_full_image_2.jpg
https://www.esa.int/…/Swarm_constellation_over_Earth_node_full_image_2.jpg
https://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/8771791_orig.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
