Kambýsés II. byl perským velkokrálem z rodu Achaimenovců, vládnoucím Persii v letech 530 až 522 před naším letopočtem. Perskou říši, která se rozkládala od Bosporu po hranice Egypta Afghánistán a Perský záliv založil jeho otec Kýros II. Veliký, který jí pak vládl mezi lety 559 a 530 před naším letopočtem. Kambýsés II. panoval asi jen 8 osm let, do historie se ale úspěšně zapsal dobytím prakticky celého Egypta. V roce 525 jeho armáda porazila vojsko egyptského faraona Psammetika III. v bitvě u Pelúsia na Sinaji, dobyla hlavní město Memfidu a zajala i samotného faraona.
S perským panovníkem Kambýsem II. se pojí i jedna velká starověká záhada. Podle řeckého historika Herodota Peršanům po dobytí hlavního města v Egyptě vzdorovala už jenom v rozlehlé poušti izolovaná oáza Síwa, kde sídlila proslulá věštírna boha Amona. Kambýsés proto vyslal do pouště armádu s 50 tisíci vojáky. Herodotos líčí, jak perské vojsko na cestě do oázy zastihla velká písečná bouře a celou armádu pohltila¨poušť. Mnozí egyptologové tenhle příběh považovali za mýtus, postupně se ale stal velmi populárním a od 19. století hledala Kambýsovu ztracenou armádu spousta lidí, amatérů i odborníků. Pátrání je plné marného úsilí, laciných senzací, velkých nadějí a ještě větších zklamání. Když se ztratí celá armáda, tak to pochopitelně jitří divoké fantazie.
Zvrat do historie ztracené perské armády by mohl přinést egyptolog Olaf Kaper z Leidenské univerzity. Jeho vysvětlení je poměrně prosté a navíc ukazuje, že pokud jde o vojenské operace a politiku, která s nimi souvisí, tak se od dob perské říše zase tak moc nezměnilo. Kaper je přesvědčen, že Kambýsova armáda nezmizela. Podle jeho poznatků táhla do oázy Dachla, kde bylo vojsko egyptských povstalců vedené Petubastisem III. Egypťanům se povedlo Peršany zaskočit a na hlavu je porazili. Po vítězné bitvě pak Egypťané dobyli část země zpět a Petubastis III. se v Memfidě nechal korunovat jako egyptský faraon.
Kredit: Leiden University.
Jak už to tak bývá, Kaper dospěl ke klíčovému objevu úplně náhodou. Posledních deset let se zabýval vykopávkami na lokalitě Amheida v oáze Dachla a letos se mu povedlo rozluštit nápis na starověkém chrámu, který se týkal Petubastise III. Chrám byl přitom součástí egyptské pevnosti, právě v době počátku perského vpádu. Z náhodného nálezu se rychle stala významná stopa toho, co se před dvěma a půl tisíci lety v egyptské poušti doopravdy stalo. Vše prý nasvědčuje tomu, že původcem zmatků kolem poražené Kambýsovy armády byl následovník Kambýsa II. na perském trůnu, tedy Dareios I. Nový perský panovník totiž dva roky po zmíněných událostech utopil egyptské povstání v krvi a pak se zachoval jako zkušený spin doktor. Nechal ostudnou porážku perské armády zamaskovat chytlavým příběhem s nádechem tajemna, o zmizení celé armády v poušti. Dareios I. v tom byl tak úspěšný, že se historik Herodotos po pár desítkách let doslechl už jenom o záhadném pohlcení armády pouští.
Zdá se navíc, že to nebyl jediný případ, kdy si Dareios I., podle všeho prozíravý manipulátor, upravil historii ve svůj prospěch. S počátkem jeho vlády se také pojí příběh o povstání mága Gaumáty. Když ještě vládl Kambýses II., tak nechal tajně popravit svého mladšího bratra Smerdise, protože v něm cítil nebezpečného konkurenta. V roce 522 se za Kambýsovy nepřítomnosti v Persii objevil mág Gaumáta, který se vydával za Smerdise a rychle se dostal na trůn. Princ dynastie Achaimenovců Dareios se svými spojenci pak ale Gaumátu přepadl, zabil a sám se zmocnil perského trůnu. Někteří odborníci tvrdí, že Gaumáta byl doopravdy Smerdis, protože vraždu tak vysoce postaveného představitele státu by bylo jen stěží možné utajit. Podle nich je celý příběh o Gaumátovi jenom Dareiova pohádka, kterou si vymyslel, aby obhájil svůj násilný nástup na trůn.
The Lost Army Of Cambyses. Kredit: Discovery News.
Literatura
Leiden University News 19. 6. 2014, Wikipedia (Cambyses II).