Gama záblesky jsou ty nejoslnivější jevy ve vesmíru. Jednou za čas k nám přiletí z veliké dálky, jako nezměrný a prastarý výron energie. Kvílejí časoprostorem celé věky a pokaždé, kdy takový velkolepý gama záblesk zachytíme, tak je to důvod uspořádat oslavu. Nejsou úplně běžné, ale také nejde o nic až tak vzácného. Přesto víme velice málo o jejich původu. Jsou to spíš jenom takové dohady, jaké strašlivé síly mohou odpálit takový ultimátní gama záblesk. Typicky za pár vteřin při nich dojde k vyzáření tak mohutné energie, že by to Slunci zabralo celých deset miliard let jeho existence. Nicméně, s rozvojem technologií dáváme dohromady zřetelnější obrázek zběsilých procesů, které gama záblesky spouštějí.
Nedávno se vědcům povedlo s mocnou silou pozorování čerstvé soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter Array) poodkrýt tajemství speciálních gama záblesků, které nejsou doprovázeny jinak typickým dosvitem (afterglow). To je pomalu blednoucí záření, o němž si myslíme, že vzniká při srážce materiálu vyvrženého z víru exploze při zrodu gama záblesku s okolním materiálem Některé gama záblesky jsou bez dosvitu a s jistou příchutí strašidelna se jim přezdívá temné (dark gamma-ray bursts).
Japonští astronomové, které vedl Bunyo Hatsukade z japonské Národní astronomické observatoře, použili soustavu ALMA k zachycení rádiového záření vydávaného okolním molekulárním plynem u dvou temných gama záblesků – GRB 020819B a GRB 051022, jejichž stáří odhadujeme na 4,3 a 6,9 miliard let. U galaxií, v nichž se zrodil gama záblesk, jsme až doposud takové rádiové záření nepozorovali. Se soustavou ALMA to ale nebylo nemožné. Japonští badatelé hledají molekulární plyn v rodných galaxiích gama záblesků už přes deset let. Od ALMY si slibovali průlom.
A nakonec se nezklamali. ALMA zjistila, že galaxie záblesku GRB 020819B je zahalená do hustého kosmického prachu, zatímco molekulární plyn má spíš uprostřed a není ho nijak moc. Je to přitom vůbec poprvé, co jsme objevili takové uspořádání kosmického prachu a plynu v hostitelské galaxii gama záblesku. Hatsukadeho a spol. to pořádně překvapilo. Prý neočekávali, že by se gama záblesk mohl odpálit v tak prašném prostředí s malým množstvím plynu. Zdá se, že se tenhle temný gama záblesk zažehl v místě, které se dost lišilo od běžné hvězdné porodnice. Hatsukade se domnívá, že masivní hvězda, která zřejmě byla původcem záblesku, před svým dramatickým zánikem nějak výrazně ovlivnila okolní vesmír. Možným vysvětlením by prý mohlo být intenzivní ultrafialové záření, které by vyčistilo široké okolí umírající hvězdy od molekulárního plynu, jehož molekuly bývají právě ultrafialovým zářením zranitelné.
Pokud jde o gama záblesk GRB 051022, tak dělá na vědce velmi podobný dojem jako záblesk GRB 020819B. Odpálil se ale ještě o dost dál od nás a ani ALMA není všemocná. Její schopnosti v tomto případě nestačily. Každopádně se ale ukazuje, že temné gama záblesky vznikají, když se záblesk odpálí v prašném vesmíru. Kosmický prach by totiž mohl pohltit záření dosvitu gama záblesku a tím ho vymazat z dosahu našich přístrojů. Hatsukade si pochvaluje, že soustava ALMA opět předvedla svou sílu.
Gamma-Ray Bursts: The Biggest Explosions Since the Big Bang. Kredit: Harvard University.
Literatura
ESO News 11. 6. 2014, Nature 510: 247–249, Wikipedia (Gamma-ray burst, Atacama Large Millimeter Array).