Kdo by neznal program pozoruhodného výzkumu ionosféry HAARP (High Frequency Active Auroral Research Program)? Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum studuje procesy probíhající v ionosféře, včetně populárních polárních září, proto „aurorální“. Společný projekt letců U.S. Air Force, námořníků U.S. Navy, Aljašské univerzity a vývojářů DARPA sídlí na Výzkumné stanici HAARP, v severské divočině poblíž Gakony na Aljašce. Vznikl na počátku devadesátých let a od té doby si jako nejpokročilejší výzkum ionosféry získal pozornost vědců i neutuchající zájem podezřívavé veřejnosti.
Což o to, HAARP je vcelku impozantní. Jeho klíčovým zařízením je slavný vysokofrekvenční vysílač Ionospheric Research Instrument, který se skládá z desítek antén o výšce 22 metrů. Umí do ionosféry vysílat spojitý nebo přerušovaný signál o výkonu 3,6 MW na frekvencích 2,8 až 10 MHz a další zařízení výzkumné stanice HAARP sledují, co se bude dít. Mají tam k dispozici třeba radary v oblasti krátkých (HF) a velmi krátkých vln (UHF), měřiče změn geomagnetického pole, sondu ionosférického šíření vysokofrekvenčních radiových vln anebo magnetometry.
Problém je v tom, že projekt HAARP dráždí divokou představivost. Koneckonců svým způsobem střílí do nebe a ovlivňuje pozemskou atmosféru. Stanice je prý také dobře střežena a to pochopitelně ještě přitápí pod kotlem. Postupem času se kolem projektu rozvinulo ohromné množství méně či více bláznivých konspiračních teorií. HAARP bývá podezříván z vyvolávání přírodních katastrof, jako jsou záplavy, sucha, hurikány, bouře, zemětřesení, velké blackouty v elektrických sítích, padání letadel, likvidace orbitálních družic, syndrom Války v zálivu, syndrom chronické únavy a spousta dalších.
Vědci si zoufají, že propagátoři konspirací jsou úplně vedle, strašlivě dezinformovaní a hloupí, tak už to ale s konspiracemi chodí vždycky. Novináři poukazují na to, že si za to HAARP vlastně může sám, protože je divný a zároveň na federálně financovaný projekt málo otevřený vůči veřejnosti. Výsledkem je zničující tsunami pošetilostí, které zastínily vědecký význam HAARP a co je horší, které ho nakonec možná zlikvidují. S HAARP je to totiž velice nahnuté a konspirace v tom hrají bizarní, ale potenciálně smrtící roli.
Je to zajímavý příběh. Počátkem devadesátých let se o spuštění HAARP významně zasloužil tehdejší vlivný senátor za Aljašku, republikán Ted Stevens. Stavba a provoz stanice HAARP do roku 2008 přišly na více než 250 milionů dolarů a ty bylo nutné vybojovat. V roce 2008 byl nejdéle sloužící republikánský senátor v historii USA Stevens těsně nezvolen po obviněních z korupce, která byla posléze odvolána kvůli závažným pochybením žaloby. Stevens pak v létě 2010 zahynul při nehodě malého dopravního letadla během letu do rybářské chaty. Jeho nástupcem v úřadu senátora za Aljašku se stal demokrat Mark Begich, jehož bratr otevřeně podporuje myšlenku, že HAARP je projekt tajných ničivých zbraní. A HAARP teď zvoní hrana.
Pravda je, že HAARP vždy balancoval mezi snahami o vývoj vojenských aplikací, jako je testování hlubokomořské komunikace ponorek, odhalování podzemních bunkrů či likvidace následků jaderných výbuchů v atmosféře a nevojenským vědeckým výzkumem. Vojensky laděný výzkum HAARP mají na starosti vývojáři DARPA a ředitelka DARPA Arati Prabhakar před pár dny na senátním výboru prohlásila, že už HAARP vlastně k ničemu nepotřebují. Na stanici právě běží poslední experiment financovaný DARPA jménem BRIOCHE (Basic Research on Ionospheric Characteristics and Effects). Měl by skončit v polovině června a pak DARPA odejde. Podle provozovatele HAARP, tedy Letectva Spojených států pak stanice bez platících zákazníků pozbývá smysl. Chystají se HAARP ihned poté zrušit a zásadní vybavení odvézt ještě před brzkým příchodem aljašské zimy. A to by byl definitivní konec. Na druhou stranu, pokud mají pravdu konspirační teorie, tak ustanou všechny pohromy, což by jistě nebylo k zahození.
Akutní hrozba konce unikátní základny není řadě lidí lhostejná. Jisté snahy zachránit HAARP se objevily v Pentagonu, narazily ale na všudypřítomný nedostatek peněz. K provozování stanice se nabídla Aljašská univerzita, ale i ta potřebuje alespoň provizorní finance. Fyzik Dennis Papadopoulos z Marylandské univerzity se domnívá, že za pár let by mohly HAARP udržet při životě vědecké granty. Do té doby musí vydržet. Roční výdaje na holé přežití stanice ale činí kolem 2,5 milionu dolarů, které bude nezbytné někde sehnat. Rozebírat výzkumnou stanici za 250 milionů dolarů, když by ještě mohla dlouho pracovat, to podle Papadopoulose prostě nedává smysl. Navíc, pokud by HAARP doopravdy skončil, tak s ním prý v podstatě padá důstojná rádiová věda ve Spojených státech. Nic srovnatelného nemají nikde na světě.
Literatura
Nature News 16. 5. 2014, Wikipedia (High Frequency Active Auroral Research Program).