O.S.E.L. - Šálek kávy odhání slepotu
 Šálek kávy odhání slepotu
(1S,3R,4R,5R)-3-{[(2Z)-3-(3,4-dihydroxyfenyl)prop-2-enoyl]oxy}-1,4,5-trihydroxycyklohexankarboxylová kyselina, zkráceně: 3-(3,4-dihydroxycinnamoyl)kyseliny chinové, případně: 3-caffeoylquinate, hantýrkou: chlorogenát, na pultech lékáren jako: heriguard a v doplňcích výživy: 3-CQA. Řeč je stále o tom samém - látce s nic neříkajícím vzorcem C16H18O9, často zkracované na pouhé: CGA.



 

Další bod pro závisláky
V podstatě na tom nezáleží, jestli naše kreditka preferuje arabiku, robustu či akciovou liberiku. Ve všech druzích kávy je alkaloid, který hlad našeho mozku po droze spolehlivě ukojí. Pro ty, co si chtějí příznivě pošimrat centrální nervovou soustavu a popohnat krevní oběh razantněji, jsou paradoxně ty levnější kávy dokonce lepší. Stimulantu, který nás probírá k životu, mají v sobě totiž více, než ty lahodnější. O kofein tu ale dnes nejde. Kromě návykové drogy kávová zrna obsahují ještě substanci, kterou jsme mnoha názvy zmínili v perexu. Abysme z toho neměli zmatek, budeme jí spolu s Jihokorejci, říkat jen CGA. Píší o ní také jako o ester.

 

Ester
Slovo pochází ze staroperského stāra (novopersky setāra), tedy hvězda. Pro Babyloňany byla bohyní lásky (Ištar). V našem případě ale o žádnou hvězdnou lásku nejde, nýbrž organickou sloučeninu, v níž je -OH skupina karboxylové kyseliny nahrazena organickým zbytkem vzniklým z alkoholu po odštěpení vodíku. Estery nejsou nic, co bychom my laici neznali. Žužláme je jako metyl-salicylát ve žvýkačkách. V pomerančových džusech lahodí jazyku jako oktyl-acetát. V malinovkách jako isobutyl-formiát a v podobě isopentyl-acetátu chutná v banánovém pudinku i miminům. Případně v ananasových šidítkách pod označením etyl-butanoát. V taštičkách s jablkovou náplní zase vůni jablek imituje metyl-butanoát. Mnozí z nás ale před štrúdlem dávají přednost butyl-acetátu v hruškovici, uspokojí ale i tuzemácký etyl-formiát. V našem případě máme na mysli ester kyseliny kávové a chinové.

 

 
Kyselina kávová

Kyselina kávová
V lékařských elaborátech se s ní setkáte pod názvem caffeic acid, chemici jí uchovávají v lahvičkách s nápisem 3,4-dihydroxycinnamic acid. Nám laikům se asi přece jen víc pozdává ta kyselina kávová, už kvůli vůni. Názvu navzdory je i v jádrech ořechů, semenech olejnin i dalších rostlinách, nicméně kávová zrna jí mají asi nejvíc. Ukázalo se, že tato kyselina je také silným antioxidantem. Zatím nevíme přesně v čem její účinek vězí, nicméně víme, že nedostatek se projevuje neblaze, přispívá k infarktu. O to dnes ale nejde, deriváty kyseliny kávové jsou známé i jako ligandy.

 

Ligandy
Ligandy jsou malé molekuly, které se vážou na určitý protein. V tomto případě na retinoidní receptory. Aktivují je.  Jakmile se ligand k receptorovým výčnělkům na cytoplazmatické membráně přichytí, vyvolá buněčnou odezvu. V našem případě se signály zapojí do metabolismu derivátů vitaminu A. Ten má hodně dlouhé prsty a účastní se mnoha důležitých dějů. Dnes nám jde jen o ty v oku. A jak už říkávaly prababičky, "mrkvička a rak, dělá dobrý zrak“. I podle vědců kyselina kávová v podobě esteru, řídí proliferaci a diferenciaci buněk. Zjednodušeně můžeme říci, že pokud se ligandy s receptory nedohodnou, buňky v očních vlásečnicích se poblázní a rostou, množí se a rostou... Jinde by o nic nešlo, protože to není růst karcinogenní. Postupně ale začnou nadzvedávat a deformovat sítnici a tak začneme vidět, co nemáme. Když se sítnice zkřiví ještě víc, rozpadne se a pak jsme slepí jako patrona.   

 

Kyselina chinová

Kyselina chinová
Je druhou z kyselin esteru našeho zájmu. Kdysi ji naši předci cucali z kůry chinovníku. Usrkávání vylouhovaných plodů kávovníku je ale příjemnější. Kyselina chinová je tím, co nejoblíbenějšímu moku na světě, dává tu  příjemně nakyslou chuť. Mnozí z nás ji známe z kyselé pachuti léku Tamiflu. Ten po sobě zanechal vícero pachutí, včetně té, že za něj Česko platilo dodavatelům až dvakrát více, než jiné státy Evropské unie. Levněji ho kupovala Francie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Švédsko,... Estonsko i Rumunsko. Až když jsme za něj rozhajdali miliony, prosákly na veřejnost výsledky z jeho zkoušek. Překvapivě z nich vyplynulo, že drahý lék na chřipku nebyl o nic lepší, než paracetamol za babku. Ani narychlo opakovanými testy se výrobci pošramocenou reputaci nepodařilo narovnat. Jen se znovu potvrdilo, že u dětí skutečně žádný efekt nemá a u dospělých jen tak, tak. A i u těch, když se prošvihnul začátek léčby o dva dny, všechno užívání pak bylo na tu jednu věc. Ale o to v našem případě nejde. Nás zajímá nedávný poznatek výzkumníků z Cornell University, kteří u kyseliny chinové a v jejím silným antioxidačním účinku objevili schopnost zabraňovat degeneraci myší sítnice.

Zvětšit obrázek
CGA - chlorogenic acid, pro fajnšmekry (1S,3R,4R,5R)-3- {[(2Z)-3-(3,4-dihydroxyfenyl)prop-2-enoyl]oxy} -1,4,5-trihydroxycyklohexankarboxylová kyselina

I když blahodárný efekt zjistili výzkumníci jen u hlodavců, nikomu se zatím nepodařilo nahlodat představu, že tomu je u lidí stejně. Zrnka kávy, zvláště ta čerstvě sklizená, mají v průměru jen 1 procento kofeinu, zato mají 7 až 9 procent kyseliny chlorogenové. Proto je nanejvýš pravděpodobné, že pití kávy naše oči chrání před degenerativními procesy, ať už nám hrozí od špatných genů, nebo z konzumace disruptorů, které si veřejnost správně překřtila na hormonální buldozery a kterých je v životním prostředí čím dál tím stejně, nebo i víc.


 
My, jimž naše tělesná schránka bez voňavého životabudiče odmítá spolupracovat, jsme hned poznali, že Jihokorejští vědci pod vedením profesora Chang Y. Lee z Functional Food Center, objevili správnou věc a že mají s účinky CGA pravdu. Čert ví, proč se u ochranné látky s předlouze správným názvem, ujal zrovna ten poněkud matoucí "CGA" (chlorogenic acid), nemá totiž s chlórem ani s geny, nic společného. Ale o to vlastně také nejde, hlavní je, že si již k dříve prokázaným blahodárným účinkům kávy můžeme připsat další. Ve stávajícím seznamu zdravotně prospěšných účinků kávy, jakými již jsou snižování rizika vzniku chronických nervových onemocnění, rakoviny prostaty, diabetes, Alzheimerovy choroby, stářím se zhoršující kognitivní schopnosti, od včerejška přibyla i prevence degenerace sítnice.

 

 
Kolik toho budou muset vědci ještě na hromadu prospěšnosti ještě přidat, než nám ji dají na předpis?


 
Protože každá z publikací a stejně tak i ta nová jihokorejská,  hovoří o prospěšnosti šálku kávy denně, abych něco nezanedbal, tak si s poctivou Jihlavankou ráno léčím Parkinsonovu klepotici, přesnídávkovou zaháním Alzheimera. Tu polední pak mám na cukrovku a odpolední na prostatu. Večerní je proti debilitě. Tu slepotu v noci nejspíš také ještě zvládnu, stejně musím v noci chodit čůrat. Někteří vědátoři ale už začali u kyseliny chinové uvažovat i jako o náhradě antagonistů vazeb na μ opioidní receptory,...

 

Prameny:
Journal of Agricultural and Food Chemistry
Retinal degeneration
Cornell University news


Autor: Josef Pazdera
Datum:01.05.2014 22:30