Sekera je jedním z nejstarších lidských nástrojů. V archeologických vykopávkách byly nalezeny sekery z kamene, později byly vyráběny z bronzu a nakonec ze železa a ocele. To, co se někdy považuje za nejpůvodnější sekery, jsou pravěké pěstní klíny z doby paleolitu. První doložené topůrko je z doby před 8000 lety. Někdy jim říkáme sekeromlaty. I ve starověkém Římě se sekyrka těšila úctě, byla odznakem moci pro státní funkcionáře. Symbolizovala, mimo jiné, možnost uložit trest smrti. Jestliže k tomu úředník neměl oprávnění, ve svém svazku prutů sekyru neměl. Atributy moci byli tehdy těžké a bylo jich hodně, konzulům je proto nosili k tomu určení sluhové úřadu.
Sekyrky byly tehdy poznávacím znamením, kterému se říkalo fasces. Tak ostatně vzniklo i slovo fascikl s kterým vídáme chodit dnešní potentáty. Stejný základ má i "být fascinován", ale i neslavně proslulý fašismus. Dávní kováři vyráběli celou řadu typů seker. Z těch nejznámějších se do dnešních dob zachovaly dřevorubecké podtínací sekery, ty kanadské mají břit dvojitý, zato tesařské širočiny, křesačky, teslice upadly v zapomnění. Stejně jako halapartny. Snad ještě sekyry hasičské si zachovaly svůj glanc a místně i valašky a čakany.
Zatímco klasické sekyrky jsou klínovité s topůrkem uprostřed. Nová finská je připojena k rukojeti ze strany. Po úderu dřevo rozštípne a oddělí jako páka otáčející se okolo podélné osy. Nejlepší je prý sekat s ní na špalku vysokém půl metru. Když si připravíte zásobu špalků pěkně do řady, máte prý šanci zvládnout i sto úderů za minutu. Místo dlouhého vysvětlování bude lepší spustit video:
Finský zlepšovák nám má šetřit svaly i záda. O peněžence tvůrce taktně mlčí, přijde totiž o 193 Euro (bez dopravy). Záběry na videu dávají tušit, že než se s inovovaným náčiním pořádně rozmáchneme, bude dobré mít nějaké předchozí zkušenosti s klasickou sestřičkou. Může totiž být docela problém ji po dopadu udržet v dlaních. Na rozdíl od „klasiky“, rukojeť vylepšené sekyrky po dopadu sebou nepříjemně „migne“ - jakoby se nám chtěla v ruce roztočit, aby vzápětí pohyb do strany zase ustal, jakmile se boční výstupek, který má sekyrka místo tradičního čepce, zarazí o zbytek nerozštípaného špalku. Čert ví, co by to ale udělalo, kdybychom to popletli a do špalíku tnuli z té nesprávné strany. Výstupek by se pak o odseknuté polínko neměl šanci opřít. Nejspíš by to dopadlo ještě hůř, než když nám „klasiku“ vyvede z míry nějaká ta sukovitá nepravidelnost. I po ní ostří rádo sklouzne a vymrští sekeru do boku. V okresních špitálech se o tom vyprávějí legendy. Tvor zvaný chalupář většinou netuší, že jeho holeň vykazuje značné známky magnetismu. U praváků vždy prý jen ta levá.
| Pazourkový předchůdce sekyrky z paleolitu a je starý 300 000 let. Foto: Didier Descouens, Kredit: Museum Toulouse, Wikipedia | |
| Sekeromlat z Nekvasilovy cihelny (Kbely, Praha ) je z pozdní doby kamennée; 3800–3300 př. n. l., kultury nálevkovitých pohárů. (Kredit: Muzeum hlavního města Prahy) | |
| Sekyrky z leštěného kamene od Františka Vorla z Jilemnice jsou za 250 Kč. | |
| Ve starověkém Římě byly sekyry odznakem státní moci a práva hrdelního. Konzulům tyto fasces nosili sluhové. | |
| Mnohé už vyšly z módy. (Kredit: Andrej Butko, Wikipedia) | |
|
Ty obyčejné mají v Hustopečích u Brna kus za 140 Kč včetně DPH, tedy 5 Eur. (Kredit: všekolemdomu) |
| Pokud někdo z našich čtenářů finský zázrak vyzkoušíte, rádi zde zkušenosti doplníme. | |
| Nápad dát na trh něco podobného a zbohatnout stejně jako Fin, není špatný. Musíte ale počítat se žalobou za zneužití jeho patentového vzoru. Možná, že by soud vzal v úvahu, že některé z našich únětických sekeromlatů se sedlovitým žlábkem také mají uchycení topůrka mimo svou osu. Dobře to je patrné například na tom prostředním, který je ze Stradonic. Našinci Fina předběhli už v době bronzové, jen místo kovu volili tehdy levnější porfyrit a nešli s tím na patenťák. (kredit: Stocký, 1927, pramen: www.kar.zcu.cz | |
| Dát ale za sekeru dvě stovky Euro je podle nás nekřesťanské. Už proto, že by pro mnohé z nás znamenalo chodit nakupovat nasekeru. |
Ať už si nakonec zvolíte severskou dvouseteurovku, nebo zůstanete věrni té své za tři zlaté s topůrkem za tolar, povšimněte si na videu pneumatiky na špalku. Je to nejspíš to nejlepší, co vám přečtení tohoto článku může dát.
Literatura:
Vikupirves Heikki OY
Jan Turek - Vladimír Daněček: Únětické sekeromlaty se sedlovitým žlábkem v Čechách