Velikonoce jsou na dohled a už tu máme zajímavou výslužku. Usilovné hledání dvojčete Země přineslo vůbec první planetu velikosti Země, kterou jsme našli v obyvatelné zóně. Jak už to chodí, dvojče naší planety to tak úplně není, ale takový už je život. Dejme tomu vzdálený bratranec by to být mohl.
Velikonoční objev si připsali Elisa Quintana ze SETI Institute v kalifornském Mountain View a také Amesova výzkumného centra v blízkém Moffett Field s početným týmem spolupracovníků. Nejspíš nepřekvapí, že jde o exoplanetu z bohaté sklizně kosmického dalekohledu Kepler, který se stal v posledních letech zcela zásadním dodavatelem převratných novinek, co se týče planet cizích hvězdných systémů.
Dalekohled Kepler hledal tranzity exoplanet, čili jejich přechody přes kotouč hvězdy, ve výseku noční oblohy na pomezí souhvězdí Labutě a Lyry. Našel jich spousty, ale k potvrzení existence cizí planety je ještě nutné ji pozorovat jiným zařízením. To ale není úplně jednoduché a nejde to moc rychle. Proto dneska máme spoustu kandidátů na exoplanety a počet těch potvrzených roste jen zvolna.
V tomhle případě jde o pátou objevenou planetu systému Kepler-186. Obíhá červeného trpaslíka spektrální třídy M, ve vzdálenosti cca 500 světelných let.
V porovnání se Slunce je o něco chladnější a má zhruba poloviční metalicitu. V soustavě Kepler-186 jsme věděli o čtyřech planetách. Quintana a spol. nedávno vytěžili pátou planetu Kepler-186f, která obíhá z celé pětice v největší vzdálenosti od červeného trpaslíka, z novější dávky dat dalekohledu Kepler. Zároveň odvodili, že je jen o 10 procent větší nežli Země.
Potvrzení objevu přišlo z velkých pozemních teleskopů Observatoře W.M. Kecka a Observatoře Gemini. Až doposud byla nejmenší známou exoplanetou v obyvatelné zóně Kepler-62f, která je o 40 procent větší než Země. Teď je držitelkou rekordu nejmenší planety v obyvatelné zóně Kepler-186f. Už sice známe i menší exoplanety, žádná z nich ale neobíhá v obyvatelné zóně hvězdy.
Mohla by ba planetě Kepler-186f být kapalná voda? Těžko říct. Podle všeho dostává od červeného trpaslíka zhruba třetinu záření ve srovnání se Zemí.
K tomu, aby za takových okolností měla kapalnou vodu, by prý potřebovala atmosféru s mohutnou vrstvu oxidu uhličitého. To ale rozhodně není nemožné. Quintana a spol. si tipují, že vzhledem k velikosti půjde o kamennou planetu. Exoplanety jsou ale plné překvapení, a my u planety Kepler-186f známe jenom velikost a nikoliv hmotnost.
Červení trpaslíci třídy M představují téměř tři čtvrtiny hvězd v Mléčné dráze. Quintanová si tipuje, že pokud někdy najdeme známky cizího života, tak to pravděpodobně bude v obyvatelné zóně červeného trpaslíka. Tito trpaslíci vznikají z relativně malého prachoplynového disku a mají tendenci mít malé planety, jednu až dvě z nich přitom v obyvatelné zóně. Očividně nás čeká ještě spousta práce.
Video News File: Kepler Discovers First Earth-size Planet in the Habitable Zone of Another Star. Kredit: NASA Ames Research Center.
Literatura
Nature News 17. 4. 2014, Science 344: 277-280, Wikipedia (Kepler-186f).