Oslavné ohňostroje nad historickým pozorováním otisku gravitačních vln experimentem BICEP2 sotva utichly a astrofyzici ještě vyspávají kocovinu a už máme na arXiv.org studii, která tento průlomový počin zpochybňuje. Kolem primordiálních gravitačních vln a kosmologické inflace, která je měla před miliardami let vyvolat, bude i v nejbližších týdnech a měsících rušno.
Pokud by tým BICEP2 doopravdy pozoroval stopy zvlnění časoprostoru dramatickou inflací, čili rozfouknutím vesmíru jen zcela nepatrný mžik po Velkém třesku, tak jde o zatím nejlepší přímý doklad této inflace, možná i doklad existence mnohovesmíru. Už se nepokrytě mluví o Nobelových cenách. Jenže, tohle všechno bude platit, pokud data BICEP2 doopravdy souvisejí s primordiálními gravitačními vlnami. Teď se totiž ozvalo trio kosmologů, podle nichž bychom měli šampaňské uklidit zpátky do ledničky, alespoň prozatím.
James Dent z Louisianské univerzity v Lafayette, Lawrence Krauss z Arizonské státní a zároveň i Australské národní univerzity a Harsh Mathur z Case Western Reserve University sepsali stručný článek, v němž nezpochybňují samotná, technologicky bezesporu přelomová měření, ale jejich interpretaci jako otisku primordiálních gravitačních vln. Tým BICEP2 podle Denta a spol. nevyloučil všechny možné neinflační zdroje pozorované polarizace B-módů reliktního záření a také jisté nesrovnalosti mezi pozorovanými daty a předpověďmi teoretických modelů.
Dent s kolegy připouštějí, že kosmologická inflace je asi v tuto chvíli nejlepším možným vysvětlením dat BICEP2, ve hře jsou ale stále i jiné možnosti. Měření BICEP2 se současnými parametry prý nemohou vyloučit, že pozorované uspořádání polarizace B-módů vzniklo ve skutečnosti později a za nižších energií. Jeho původcem by v takovém případě mohl být fázový přechod skalárního pole. Nicméně, prý jen menší vylepšení měření polarizace pomůže tuhle možnost věrohodně vyloučit a spolu s ní i ostatní možné neinflační zdroje signálu pozorovaného na BICEP2. Pak podle Denta, Krausse a Mathura přijde řada i na šampaňské.
Vítězné tažení týmu BICEP2 asi příliš nezhořkne. Pravděpodobnost, že by pozorovali něco jiného, než stopy kosmologické inflace je podle všeho malá. Není ale od věci si připomenout, jak věda funguje. Že takhle je to správně. Vlastně vůbec žádná hypotéza to nemá ve vědě jisté. Platí jen na dobu určitou, do okamžiku, kdy ji vyvrátí a nahradí jiná hypotéza. A vědci se o to snaží. Právě vyvratitelnost, možnost zpochybnit zavedené pořádky, to je to, co dělá vědu vědou. V tom je nebetyčný rozdíl oproti náboženstvím a věroukám, které kážou neměnné pravdy. Pochybnosti jsou pro ně obvykle projevem neúcty. Vědecké vidění světa je pro někoho děsivě zneklidňující, jako když se bezcílně plácáte v ohromném temném močálu, kde není vůbec nic jisté. A pro někoho je to zase obstojná zábava.
Lawrence Krauss at Nobel Conference 49. Kredit: Gustavus Adolphus College.
Festival of Dangerous Ideas 2013: Lawrence Krauss & Peter Rollins - New Religions vs. New Atheism. Kredit: Ideas At The House.
Literatura
Universe Today 24. 3. 2014, arXiv:1403.5166, Wikipedia (Gravitational wave, BICEP2).