Selen
Když zagůglujeme „selen“, tak jako první na nás vybafne, že jde o látku na lepší kondici, pro lepší pocit a zdraví. Potravinový doplněk bez selenu se pomalu stává neprodejný. Prospěšnost selenu ale nehlásají jen stránky pro sportovce, lékárny a Wikipedie. Hustí to i odborná zdravotnická literatura do těch, co nás léčí, jen s detaily o důležitosti selenu pro metabolismus a imunitní systém. Nepřeberné množství seriózních pramenů argumentuje prospěšností selenu v prevenci rakoviny, zvláště když prý se selen užívá spolu s vitamínem E. Užívání selenu a vitamínu E doporučují například i stránky časopisu pro další vzdělávání lékařů Postgraduální medicína. Něco jiného ale opakovaně zaznívá z jednoho z "nej nej" zdravotnických pracovišť specializovaných na léčbu rakoviny. Amerického Fred Hutchinson Cancer Research Center.
Prostata
Pokud nejsme eunuši, tak nám prostata může hodně znepříjemnit život. V Česku její karcinom je nejčastějším zhoubným onemocněním mužů a tvoří 4 % všech nádorů. Příroda je k nám v tomto směru přívětivá jen v tom, že 90 % z nás umře s karcinomem prostaty, aniž bychom to tušili. Což vyplynulo z pitevních protokolů. Amerika má více prostatiků než je u nás zvykem, černoši jsou k tomuto onemocnění mnohem náchylnější. A tak se není čemu divit, když na výzkum do této oblasti jde v USA hodně státních peněz. Celosvětově věhlasným centrem pro tento problém je právě Fred Hutchinson Cancer Research Center, tímto gigantem ročně projdou tisíce takových pacientů. Tamní doktoři, vědomi si prestižnosti své instituce, chtějí dosahovat také co nejlepších výsledků a tak se snaží i svým pacientům dopřávat jen to nejlepší. V době, kdy sláva antioxidantů rostla do nebe, je tamním pacientům rovněž ordinovali. Nikdo v té euforii nepochyboval, že by to prospívat nemuselo. Aby zjistili jak hodně to pomáhá, pustili se do projektu SELECT. Což je zkratka „Selenium and Vitamin E Cancer Prevention Trial“. Jak už z názvu vyplývá, mělo jít o kladnou odpověď s nějakou kvantifikací, jak se selenu s vitamínem daří rakovině křížit plány.
Mužům v pokusu přilepšovali dávkami obvyklými, doporučovanými výrobci vitamínů: 400 jednotek vitaminu E/den a 200 mikrogramů selenu/den. Těšili se, jak s typicky mužskými problémy taková prevence zatočí. Začali s tím už v roce 2001 a pokusy měly trvat dvanáct let. Nejen, že se ochranný efekt selenu nedostavil, postupně rostlo podezření, že vitamin E riziko onemocnění zvyšuje. Pokus v jeho dvou třetinách plánované doby proto raději stopli. I když ládování léků do pokusných osob ustalo, prověřování zdravotního stavu pokračoval dál. Projekt tak i po svém formálním ukončení, pokračoval a umožnil postupně publikovat další a další poznatky.
Není to radostné čtení. Muži, kterým dávali vitamín a selen, onemocněli rakovinou statisticky významně častěji. Doktoři je nevědomky a v dobré víře obšťastnili o 17 procent vyšším rizikem vzniku rakoviny prostaty.
V časopisu Journal of National Cancer Institute v tomto týdnu vyšly další podrobnosti. Připomeňme si, že jde o výsledky randomizovaných a placebem kontrolovaných pokusů, kterými prošlo více než 35 000 mužů. Osoby byly vybírány náhodně, nikdo z ošetřujících, ani z těch, co pak prováděli vyšetření netušil, kdo dostával vitamíny a kdo je v kontrole s placebem. Takže při tak velkém počtu jde nejspíš o výsledky, za něž lze dát ruku do ohně. Nové zpracování výsledků získaných v rámci studie SELECT vědci z Fred Hutchinson Cancer Research Center znovu potvrdili, že suplementace stopovým prvkem selenem a vitamínem E mužům riziko karcinomu prostaty zvyšuje.
Již v roce 2008 bylo jasné, že pětileté podávání selenu ani vitaminu E, ať již samostatně, nebo v kombinaci, před rakovinou prostaty nechrání. V roce 2011 k tomu přibyl další poznatek. Že na každých tisíc mužů jich 76 dostalo rakovinu prostaty z těch co brali preventivně jen vitamín E, ale jen 65 z těch, kteří dostávali placebo. Jedenáct mužů navíc v průběhu sedmi let znamená 17% navýšení případů rakoviny ve vztahu k těm, co brali jen obarvené cukříky.
Letos z tehdejších záznamů vytáhli ještě výsledky rozboru nehtů, které na začátku pokusu všem dělali. Z těch vyplynulo, že muži, kteří měli selenu v nehtech dost a jeho nedostatkem proto netrpěli a kteří ho pak ve formě doplňku stravy konzumovali, zdvojnásobili si tím riziko vzniku vysoce agresivního typu rakoviny prostaty. Lépe na tom ale nebyli ani ti, kteří měli selenu v nehtech málo a brali přídavek selenu spolu s vitamínem E. I těm se riziko vzniku rakoviny zvýšilo dvojnásobně. Pokud tedy přídavek selenu měl nějaký efekt a selen zlepšil mužům zdraví, negativní efekt vitamínu E u nich veškerý profit přebil.
Americká studie vycházela z předpokladu, že suplementace selenu bude pomáhat těm, kteří ho v potravě mají málo (selen je kofaktorem glutationperoxidázy, což je antioxidační enzym který odstraňuje peroxid vodíku vznikající při biochemických pochodech a který v buňkách škodí), a u těch, kteří ho budou mít dost, doporučená dávka neuškodí. Byla to mylná představa. A dá se říci, že ti, kteří se před začátkem pokusu stravovali „pestře“, na to doplatili nejhůř. Podání multivitamínu se selenem u nich zvýšilo riziko rakoviny o 91 %. Po těchto zkušenostech některé webové stránky již snížily údaje o optimálních dávkách a přiklonily se k dnes uznávané hodnotě příjmu 60 – 200 mikrogramů selenu denně. Dávky nad 900 mikrogramů se již nedoporučují, neboť mohou vést k poruchám trávení. Tak rafinovanou formulací prodejci často kamuflují zvýšené riziko rakoviny. Skoro to svádí k tomu, říkat jim „šmejdi“. V americkém pokusu šlo o doplněk 400 mikro gramového množství selenu. Což je dávka kterou na stránkách uvádí Doktorka.cz. Za dávku typickou považuje 50-400 mikrogramů denně. I další údaje Doktorky jsou nejspíš za hranicí zavádění. Selen se svými antioxidačními účinky má pomáhat při prevenci civilizačních onemocnění. Podporovat detoxikaci a funkci jater, ochranu buněk, podporovat srdce a cévy, chránit zrak, ovlivňovat zdravý růst a vývoj plodu, podporovat imunitu,... Jakoby stránky měly na co největším prodeji doplňků zájem a pro ty, kteří stále váhají, výčet pokračuje dalšími argumenty o vhodné aplikaci na zpomalení procesu stárnutí, ochranou před nemocemi spojenými s buněčnou mutací, ochranou jater, očí před kataraktu - šedým očním zákalem, selen má podporovat detoxikace, eliminovat a chránit před těžkými kovy (kadmiem, mědí, olovem), artritidou (zánětem kloubů), poruchami štítné žlázy, i mužskou neplodností,... O riziku rakoviny ani slovo, zato se dočteme, že anorganická forma selenu (selan či selenid sodný) se může stát toxickou při denní dávce okolo 850 -1000 mikrogramů a že u organické formy jsou toxické až dávky kolem 2000-3000 mikrogramů denně.
No nekupte to!
Možná i kvůli takovým masážím počty polykačů bobulí neklesly a dál se chovají, jak jim reklama podsouvá. I tím by se do jisté míry dalo vysvětlit, proč počet diagnostikovaných karcinomů prostaty vzrostl za posledních deset let u nás zhruba třikrát. Vyznavači potravních doplňků by se měli zamyslet a začít počítat. Pokud vyjdou z doporučení Doktorky, pak by snadno mohli nabýt dojmu, že v rámci „typické dávky“ by do sebe měli ládovat právě to množství, se kterým měli v Seattle špatné zkušenosti a kvůli čemu svůj pokus utli. I těch 400 mikrogramů nám již evidentně škodí. Nejde přitom jen o nějaké benigní zbytnění žlázy předstojné, které nám ubere na výkonu v čůrání do dálky a přidá v ukrupávání si do kalhot. Je v tom horší záludnost, o níž jme se zatím nezmiňovali. Selen nešťastníkům přihrával především rakovinu formy, které se v anglické klasifikaci říká „high-grade cancer“. V podstatě to znamená nádory, kterým cytostatika moc neříkají, rychle rostou a mají špatnou prognózu.
Selen je ve většině půd vzácným prvkem, nicméně naše těla ho vyžadují jen stopová množství. Potřebu nám měly stačit pokrýt tu a tam nějaké ořechy a chleba namazaný paštikou. Může být i jaternička, či něco jiného „nezdravého“ v čem jsou vnitřnosti. Kdo na to má, může vše nahradit kaloricky přívětivějšími plody moře. A kdo nemá, stejnou službu mu zastanou i smažené rybí prsty z Lidlu. Než začneme brát multivitamíny se selenem, ať už v podobě anorganické, či v rouše chelátů, měli bychom si být vědomi, co z Hutchinsonova centra zaznělo dost hlasitě. Jakmile začneme do našich saturovaných tělesných schránek rvát něco zbytečně navíc, škodí to. Dělá to dojem, jako bychom přestali brát v úvahu, co se na školách v hodinách chemie učilo už před třiceti lety, že většina sloučenin tohoto polokovu ze skupiny chalkogenů, je značně toxická. Nejspíš v tom dnes už lítá hodně kapitálu a reklamou živené polopravdy rozjely vlak, který hned tak něco nezastaví. A stejně, jako se slehla zem za těmi prvními publikovanými varovnými výsledky studie SELECT, zavře se nad nimi i nyní a tendence chránit nás před rakovinou prostaty předepisováním kombinací antioxidantu Éčka a selenu, nějakou dobu ještě přetrvá.
Možná by slušelo zmínit i vedlejší výsledek klinických pokusů z opačného koutu USA. Východ Spojených států je oblast s nedostatkem selenu v půdě a množství přijímaného selenu stravou je tam většinou menší, než kolik činí průměr pro celé území USA. Pokus měl zjistit, zda je prospěšné brát doplňkový selen na prevenci ne-melanomových kožních nádorů. V pokusu bylo přes 1200 zdravých osob. Během necelých osmi let pokusu 97 účastníků onemocnělo cukrovkou. Ve skupině, která brala selen, bylo nemocných 58. Ve skupině, jež dostávala placebo, jich bylo jen 39. Pokud vědci provedli analýza na věk, pohlaví kuřáctví a nebo na index tělesné hmotnosti, rozdíly nebyly zjištěny. Jinak řečeno, na výsledek měl nejspíš vliv přídavek selenu. A to ho brali jen 200 mikrogramů. Dr. Larry Deeb, president Americké diabetologické společnosti kdysi poznatek výzkumníků z University Buffalo komentoval slovy: "Když nám předepíší pilulky, bereme je. Ale jak je vidět, ne vždy to je v náš prospěch. Nevidím žádný rozumný důvod brát selen, neboť je jisté, že k prevenci diabetu nepřispívá.“
Pravdu ale asi mají i ti, kteří poukazují na problém, co bychom jinak s tím selenem vlastně dělali. V přírodě doprovází síru a tak ho při výrobě kyseliny sírové v odpadech je hodně, stejně tak po elektrolytické výrobě mědi ze sulfidických rud. Do expozimetrů v kamerách ho mnoho nepadne a na fotoválce kopírek a laserových tiskáren se pro jeho vysokou toxicitu už přestal používat.
Literatura:
Fred Hutchinson Cancer Research Center
Cohort study indicates that selenium may be protective against advanced prostate cancer
Journal of the National Cancer Institute
Selenium and Vitamin E Cancer Prevention Trial (SELECT)
Review of Prostate Cancer Prevention Study Shows No Benefit for Use of Selenium and Vitamin E Supplements
Oxford University Press news