Cholesterol je látka tukové povahy podobná vosku, která patří ke krevním tukům (tzv. lipidům). Vyskytuje se převážně v potravinách živočišného původu, ale tělo si jej v játrech vyrábí také samo. Cholesterol je pro naše tělo velmi důležitý, neboť je stavební látkou pro řadu hormonů a je nepostradatelný pro tvorbu vitaminu D, který si tělo vyrábí. Důležitou roli hraje také při tvorbě tkání a žluči. Pokud totiž tělo přijme příliš velké množství cholesterolu, neumí si s jeho nadbytkem nijak poradit ani jej odbourat. Ten se pak usazuje na stěnách cév a způsobuje jejich zužování, vzniká choroba zvaná arterioskleróza. Na aterosklerotické změny totiž mohou nasedat krevní sraženiny (tromby), které uzávěrem příslušné tepny vyvolají infarkt myokardu nebo mozkovou příhodou (mrtvici).
Cholesterol
Cholesterol a jednoduché krevní tuky jsou transportovány krví a za tímto účelem se musí spojit s bílkovinami. Tím vznikají lipoproteiny. Těch je několik druhů.
Lipoproteiny
VLDL (Very Low Density Lipoprotein) - lipoprotein s velmi nízkou hustotou obsahující velké množství triglyceridů, ale malé množství cholesterolu.
LDL lipoprotein s nízkou hustotou, nazývaný také nízko-denzitní lipoproteinů, označovaný zkratkou LDL podle anglického Low Denstity Lipoprotein. Tento lipoprotein se z velké části skládá z cholesterolu a pokud je ho v krevním řečišti větší množství, něž je tělo schopné zužitkovat, usazuje se na stěnách cév - je proto někdy nazýván také 'špatným cholesterolem'.
HDL (High Denstity Lipoprotein) je schopen pohlcovat nadbytečný cholesterol z potravy a transportovat jej do jater, která jej odbourávají. Je proto nazýván 'dobrým cholesterolem'. Jeho množství lze zvýšit stravou - konzumací více nenasycených mastných kyselin.
Výzkumníci z New York University School of Medicine pod vedením Edwarda Fischera zjistili, že vitaminy E, C a beta-karoten zvyšují hladinu lipoproteidů s nízkou hustotou. Ve skutečnosti zmíněné vitaminy zvyšují sekreci VLDL v jaterních buňkách (potvrdil to pokusy na myších), ale ten se následně v krevním řečišti přeměňuje na LDL. Jinak řečeno, zvýšená hladina LDL - „špatného cholesterolu“ v krvi, jako následek podávání vitamínů, srdci rozhodně neprospívá.
Zcela zavrhnout vitaminy s antioxidační aktivitou by ale byl nerozum. Dobře je například dokladován jejich blahodárný vliv na cévy a další orgány při cukrovce.
Nevyvratitelnou pravdou je, že antioxidační látky chrání buňky před neblahým účinkem volných radikálů, které jsou přirozeným vedlejším produktem buněčného metabolismu. Chybné bylo, že se na základě těchto faktů začalo také předpokládat, že vitaminy s antioxidační aktivitou brání chemickým procesům, které vedou k tomu, že cholesterol se formuje v pláty a ucpává cévy. Tyto nepodložené nesmysly se dostaly i do učebnic. Nová studie ukazuje, že tomu je přesně naopak a že mýtus o tom, jak tyto vitaminy srdci prospívají, budeme muset zřejmě opustit.