V souhvězdí Velké Medvědice (Ursa Major) se nachází poměrně mimořádná galaxie M82. Přezdívá se jí Doutníková galaxie (Cigar Galaxy), podle všeho kvůli astronomům v deliriu při odvykání kouření? Odborníky dlouho mátla svým tvarem a byla považována za nepravidelnou, v roce 2005 ale na snímcích v blízké infračervené oblasti objevili její dvě symetrická spirální ramena. Září pětkrát jasněji, než celá Mléčná dráha a je učebnicovým příkladem galaxie, která bouřlivě vyrábí hvězdy (starburst galaxy). Její intenzivní tvorbu hvězd podle všeho vyvolalo gravitační působení sousední veliké spirální galaxie M81. A teď jsme se v galaxii M82 dočkali skvělé supernovy.
Jak už to tak se supernovami chodí, dne 21. ledna v 18:20 středoevropského času zpozorovali Steve Fossey a jeho studentský tým na tréninkové observatoři University College London v galaxii M82 jasnou hvězdu, která tam předtím nebyla. Analýzy předchozích snímků galaxie M82 ukázaly, že dotyčnou „hvězdu“ je možné rozeznat na snímcích galaxie od 15. ledna. Brzy bylo jasné, že o jen tak nějakou hvězdu nepůjde. Objev supernovy 21. ledna byl dílem štěstěny, protože původně samozřejmě nehledali supernovy. Fossey vlastně jen předváděl studentům použití CCD kamery na jednom z teleskopů observatoře v rámci cvičení z astronomie. Nicméně, osud jim přál a díky pohotové reakci se stali oficiálními objeviteli supernovy SN 2014J, která byla záhy identifikována jako supernova typu Ia, čili exploze přecpaného bílého trpaslíka ze dvojhvězdy.
Samo o sobě to není zase tak výjimečné, supernovy ve vesmíru prostě čas od času vybuchují. Vtip je v tom, že se supernova SN 2014J odpálila velice blízko, tedy na vesmírné poměry. Galaxie M82 je od nás vzdálená pouhých 11,5 milionů světelných let, což je vlastně skoro za humny. V této vzdálenosti nás supernova pochopitelně nemůže ohrozit, zároveň je ale lákavým cílem našich přístrojů. Dosavadní vývoj pozorování naznačuje, že Fossey a spol. supernovu objevili cca 14 dní před dosažením maximální jasnosti. Jestli je to pravda, tak by měla být ve Velké Medvědici viditelná i malým teleskopem či velkým triedrem, což z ní dělá úžasný cíl pro naše amatérské astronomy, bude-li přát počasí.
Ve skutečnosti jde o jednu z nejbližších optických supernov za poslední desetiletí a co je ještě důležitější, máme tu nejbližší supernovu typu Ia za posledních 40 let. Tou předešlou je supernova SN 1972e ze května 1972, která vybuchla v galaxii NGC 5253, vzdálené 10,9 milionů světelných let.
Supernovy typu Ia jsou velmi významné jako takzvané standardní svíčky, s nimiž se měří vzdálenosti galaxií v hlubokém vesmíru. Standardní svíčka v galaktickém sousedství, to je pro astronomy něco jako dar z nebes. A tak na čerstvou supernovu SN 2014J zamíří snad úplně všechno, co mají po ruce.
Velmi rychle se to povedlo kosmické gama observatoři Swift, která už druhý den po objevu pro NASA nasnímala supernovu SN 2014J i její hostitelskou galaxii zařízením Ultraviolet/Optical Telescope (UVOT). Na určení přesné pozice supernovy se podílela adaptivní optika 10 metrového Keckova teleskopu na Havaji, optické spektrum supernovy zase získal 3,5 metrový teleskop ARC v Novém Mexiku. O významu objevu svědčí fakt, že by úžasně blízkou supernovu by měla pozorovat hned celá letka kosmických observatoří – již zmíněný Swift, Hubble, Chandra, NuSTAR i Fermi. Pokud do konce ledna nepřistanou mimozemšťané před Bílým domem, tak jsme svědky astronomické události měsíce a jistě jednoho z nejvýznamnějších pozorování vesmíru roku 2014. Na tolik vytouženou supernovu v Mléčné dráze si ale zase budeme muset počkat.
Literatura
NASA News 24. 1. 2014, Wikipedia (Messier 82, Starburst galaxy, SN 2014J, Type Ia supernova).