Nepovedená dvojhvězda nebo zatoulaný sirotek?
Poté, co jsme vás informovali o nálezu planety, která obíhá doslova pekelně blízko své mateřské hvězdy (zde) tu máme jiný extrém. Velkou, masivní planetu, která kolem svého slunce obíhá ve vzdálenosti 650 AU, tedy 650x větší vzdálenost než má Země od Slunce. A nejedná se o žádného prcka, má hmotnost 1 % mateřské hvězdy, takže je to opravdová planetární těžká váha. Navíc se vyskytuje ve velmi mladém solárním systému o stáří nějakých 13 miliónů let, kdy je ještě jasně znatelný disk trosek, ze kterých se mohou formovat i další planety. Sama planeta je ještě poměrně horká, zbytková teplota po formaci ji zahřívá na nějakých 1500°C, takže je přímo viditelná v infračerveném spektru. Planetární bumbrlíček dostal krásné a poetické, snadno zapamatovatelné jméno HD 106906 b.
Planetu našel vědecký tým z University of California pod vedením Vanessy Bailey a to díky přístrojům vlastní konstrukce na Magelanově teleskotpu s 6,5m velkým zrcadlem v poušti Atacama. Právě vědci z UA vytvořili systém adaptivní optiky Magellan Adaptive Optics (MagAO), stejně jako infračervenou kameru Clio2. Díky této technice mohou dosáhnout kvality snímků podobné, jako má Hubbleův teleskop (HST) na oběžné dráze. Objev planety je velmi potěšil, ale zároveň jim nadělal vrásky na čele, jak vysvětlit tak velkou planetu v oblasti, kde teoreticky nemůže ani být dostatek materiálu pro její zformování. Pokud by se jednalo o binární systém, tedy případ, kdy se dvě plynová mračna protnou a zformují se dvě blízké hvězdy, měl by ten poměr hmotností být 1:10, ne 1:100. Zároveň mohou vyloučit, že se jedná o bludnou planetu, kterou jenom náhodou zachytili poblíž hvězdy. S využitím analýzy snímku z HST se jim podařilo prokázat, že planeta obíhá kolem mateřské hvězdy.
Teď už jen přijít s přesvědčivou hypotézou, jak daný systém vzniknul. Zbytkové teplo planety vykazuje stejné stáří jako systém v němž se pohybuje, je tedy vyloučeno, že by planetu hvězda ulovila „odněkud“ ze vzdálenější oblasti vesmíru. Mohlo by se jednat o nepodařený binární systém, o výsledek kolize dvou plynových mračen, kdy mateřská hvězda nabrala mnohem více materiálu a na její sestřičku už nezbylo dost, aby se zformovala v těleso s vlastní termonukleární reakcí a tak z ní je jen obří planeta. To je ostatně hypotéza, kterou zastávají sami objevitelé, viz: https://arxiv.org/abs/1312.1265