Sierra de Atapuerca je starobylou krasovou oblastí v severošpanělské provincii Burgos, která je prošpikovaná jeskyněmi plnými fosilií a je kvůli tomu na Seznamu světového dědictví UNESCO. Asi nejslavnějším nalezištěm Atapuerky je jeskyně Sima de los Huesos, česky Jáma kostí, která rozhodně dělá čest svému jménu. Od roku 1997 tady vykopali přes 5 500 kostí ze středního pleistocénu, převážně z doby před 300 tisíci let a starší. Byl mezi nimi pěstní klín přezdívaný Excalibur, kosti vymřelých medvědů Ursus deningeri a pozůstatky zhruba 28 lidí, řazeným nejčastěji k druhu Homo heidelbergensis. Právě odtud pochází slavná, velmi úplná Lebka 5, přezdívaná Miguelón a také kompletní pánev, které zase přezdívají Pelvis Elvis. Není sice úplně jasné, jestli šlo o pohřebiště anebo jen místo spláchnutí kostí z okolí, i tak je to ale fascinující zdroj informací o lidech Homo heidelbergensis, kteří podle mnohých sehráli v historii lidské linie velmi stěžejní roli. Ze Sima de los Huesos pochází 90 procent veškerých známých nálezů tohoto druhu člověka, i když byl poprvé objeven v roce 1907 poblíž německého Heidelbergu. Také je tu stálá teplota cca 10,6 stupňů Celsia a klidné prostředí, v jakém se dobře daří fosilní DNA.
Homo heidelbergensis, čili člověk heidelberský žil v Africe, Evropě a západní části Asie před 600 tisíci lety a možná už před 1 300 000 lety, do doby před 250 až 200 tisíci let. Pokud jde o evoluční vztahy, člověk heidelberský mohl vzniknout z člověka dělného Homo ergaster. Sám je zase velmi pravděpodobně přímým předchůdcem naší vlastní linie Homo sapiens v Africe, neandrtálců Homo neanderthalensis v Evropě a snad i stále záhadných denisovanů v Asii. Podle nálezů v Atapuerce se někdy usuzuje, že právě člověk heidelberský mohl být prvním, kdo pohřbíval své mrtvé a dával jim pohřební dary. Zdejší fosilie člověka heidelberského ale také obsahují některé znaky přisuzované spíše neandrtálcům. Je to prostě v mnoha směrech pozoruhodný člověk, který si jistě zaslouží detailní výzkum.
U tak významných fosilií, jako je právě Homo heidelbergensis, je nanejvýš zajímavá i jejich DNA, pokud ji ale samozřejmě dovedeme získat a rozluštit. U kostí starých stovky tisíc let to už rozhodně není nic snadného. Matthias Meyer z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku spolu s dalšími vědci vyvinul nové metody pro získání a následně také přečtení značně poškozené pravěké DNA. Nejdřív si to vyzkoušeli na fosiliích medvědů z Jámy kostí a pak si namleli necelé 2 gramy stehenní kosti jednoho z místních Homo heidelbergensis (femur XIII). Z kostního prášku vytáhli DNA a z ní nakonec posléze přečetli takřka kompletní mitochondriální DNA. Meyer a spol. nakonec srovnali sekvenci z Jámy kostí s kompletními mitochondriálními genomy 54 moderních lidí rozmanitého původu, 7 neandrtálců, 2 denisovanů, 22 bonobů a 24 šimpanzů.
Jejich analýza mitochondriálních sekvencí ukazuje, že majitel zkoumané mitochondriální DNA žil zhruba před 400 tisíci let, což z něj dělá nejstaršího zástupce linie Hominini (čili lidí, šimpanzů a všech fosilií mezi nimi), jemuž jsme přečetli DNA. To ale ještě nebylo zdaleka všechno. Badatelé poněkud překvapeně zjistili, že dotyčný hominin z Jámy kostí je sice blízký linii neandrtálců, jak se čekalo, ale ještě bližší je denisovanům, tajemstvím obestřeným lidem, na jejichž DNA jsme poprvé narazili v Denisově jeskyni na Altaji v kosti z prstu malé holky, která žila před 41 tisíci let. Od těch dob se neustále vracejí jako přízrak v analýzách genomu našich moderních i fosilních příbuzných. A stalo se to i teď. Paleogenetici aby se pomalu báli přečíst DNA z nějaké kosti, aby v ní zase nebyl otisk denisovanů.
Jak to celé vysvětlit? V Jámě kostí možná před 400 tisíci let žili předci jak neandrtálců, tak i denisovanů, což by zhruba odpovídalo představám o člověku heidelberském. Anebo to bylo složitější a zachytili jsme tok genů, který přinesl denisovanskou mitochondriální DNA do Jámy kostí odjinud. Legendární paleogenetik Svante Pääbo z týmu autorů si pochvaluje, že jejich výzkum prohrnul cestu výzkumu lidské DNA staré stovky tisíc let. To nám podle něj dává ohromující možnosti zkoumat napínavý příběh lidské linie v pořádné hloubce. A bude to podle všeho hodně zamotaná detektivka.
Literatura
MPI for Evolutionary Anthropology 4. 12. 2013, Nature online 4. 12. 2013, Wikipedia (Atapuerca Mountains, Homo heidelbergensis, Denisova hominin).