Měchovci (anglicky hookworm) jsou démonicky vyhlížející červi o délce několika milimetrů, tedy parazitické hlístice z linie Strongylida, obývající tenké střevo různých savců. Nás samotné mohou v příhodných částech světa běžně infikovat měchovci lidští (Ancylostoma duodenale) a také měchovci američtí (Necator americanus).
Infekce měchovci postihuje na stovky milionů lidí a řadí se tudíž k největším globálním výzvám dneška ve zdravotnictví. Obyvatelům velmi poklidné a na hygienu dbající střední Evropy to tak nepřijde, ale tyto infekce mohou být dost devastující a vést k trvalému poškození zdraví a někdy i ke smrti. Největším rizikem při infekci měchovci bývá anémie, čili chudokrevnost a také nedostatek železa, což při dlouhodobém průběhu přináší velké potíže.
Výše uvedení měchovci ale nejsou jediní, kteří si mohou vychutnat lidské tělo. Zvládne to třeba měchovec psí (Ancylostoma caninum) a také měchovec Ancylostoma ceylanicum z jihovýchodní Asie, který napadá křečky a někdy také lidi. Tak jako v případě dalších měchovců jsou nejnebezpečnější pro těhotné ženy a malé děti, které kvůli nim častěji umírají. Jak těmto zlovolným červům čelit? Platí na ně především úplně základní a jednoduchá hygiena. Vlastně stačí postavit toalety a udržovat kolem nich čistotu, nehnojit lidskými výkaly, odčervovat domácí mazlíčky a nechodit naboso tam, kde by mohli být měchovci. Kromě toho jsou k dispozici i nějaké léky, měchovci ale na nic nečekají a vyvíjejí si proti nim rezistence. Teď přišly na řadu i sofistikované technologie genetických manipulací.
Pracuje s nimi Yan Hu z Kalifornské univerzity v San Diegu, který geneticky vylepšuje bakterie jednoho kmene Bacillus subtilis, tradičně používaného při přípravě východojaponského pokrmu nattō. Podle dostupných informací jde o slizkou záležitost s výrazným odérem pro náročné, která spočívá ve fermentaci sojových bobů právě s výše zmíněným kmenem Bacillus subtilis. Hu s kolegy nakazil měchovcem Ancylostoma ceylanicum celkem 12 křečků. Polovině z nich přidával do žrádla běžné bacily z nattō a druhé polovině zase bacily geneticky vylepšené tak, aby produkovaly protein, který červi nemají zrovna v lásce. Na nedávném mítinku American Society of Tropical Medicine & Hygiene (ASTMH) ve Washingtonu pak prezentovali výsledky, podle nichž byli křečci krmení GM bacily po pěti dnech čistí.
Je pochopitelně ještě brzy na nějaké velkolepé závěry. Léčbu bude nejdříve nutné pořádně prověřit na větším vzorku křečků i lidských pacientů. Zatím to ale vypadá docela slibně a za zajímavou a nadějnou tuto metodu považuje i Roman Kuchta z Laboratoře helmintologie, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle něj by to mohlo fungovat. Bacily z nattō by zároveň měly být bezpečné, i když u japonských jídel to je vždy tak trochu na pováženou.
Literatura
NewScientist 26. 11. 2013, Wikipedia (Ancylostoma ceylanicum, nattō).