Leif Ristroph a  Stephen Childress, oba z Courant Institute, New York University předvedli na jednání American Physical Society of Fluid Dynamics v Pittsburghu stroj s novým způsobem letu. Jeho princip by se měl uplatnit u budoucích robotů od nichž se požaduje dlouhodobější činnost ve stísněném prostředí.

 

Medúze podobný stroj mává svými křídly dvacetkrát za sekundu. Časem by tento stabilní způsob letu měl vyústit v roboty velikosti jednoho centimetru. (Kredit: NYU / L. Ristroph)

Letečtí konstruktéři si často berou vzor v suchozemských živočiších, jakými jsou ptáci, netopýři či hmyz. Jenže roboty snažící se napodobovat jejich schopnosti, mají stejný problém. I takový obyčejný let prostřednictvím muších křídel, je ze své podstaty nestabilní. Ornitoptery, drony, vrtulníky, ty všechny, čím jsou menší, tím horší mají manévrovatelnost. To vedlo Američany k úvaze stvořit něco neskutečně jednoduchého, co by nemuselo, tak jako moucha, reagovat na sebemenší závan větru a podle toho složitě ve zlomcích sekundy let korigovat. Snaha byla vyhnout se způsobu pohybu, který vyžaduje komplexní řízení složitou mechanikou, kterou je obtížné miniaturizovat. Něco, co by  nezabralo moc místa a dalo se snadno poskládat. Komplikované řešení je totiž vždy na úkor snížení užitečné hmotnosti a vysokého nároku na kapacitu baterie. Podařilo se jim to vyřešit strojem opatřeným čtyřmi velkými křídly a jednoduchým způsobem jejich mávání. Přesto je let velice stabilní. Ze záznamu vysokorychlostní kamery je vidět, proč se výtvoru začalo říkat medúza. Zpomalený záznam připomíná plavecké pohyby vodního bezobratlého tvora. Protože je ale vzduch řidší než voda, musí se létající medúza stahovat zhruba dvacetkrát za sekundu. 

Létající prototyp váží dva gramy a na šířku má osm centimetrů. K letu využívá čtyři mávající křídla, která jsou uspořádána jako okvětní lístky. Trajektorie letu připomíná let motýla. Podle síly záběru křídel se může vznášet, stoupat i letět v požadovaném směru. Ukázkový stroj je zatím napojen na externí zdroj napájení a tak má k něčemu praktickému hodně daleko. Je to ale zajímavá platforma, která by mohla sloužit jako základ sofistikovanějších a složitějších strojů. Jednoduchost designu je dobrým východiskem pro další zmenšování robota. Cílem výzkumníků je stroj o velikosti jednoho centimetru. Let takového tichého stroje by zůstával bez povšimnutí, prodral by se štěrbinami,...

Literatura: Bulletin of the American Physical Society

Jiný, starší robot, který byl také inspirován vodní říší. Kříženec medúzy a balónu s miniaturizací nejde moc dohromady: