Na srdce jsou Poděbrady - a zřejmě i Amit Patel z University of Pittsburgh, který referoval o půlomovém experimentu na nedávném kongresu American Association for Thoracic Surgery konaném v kandském Torontu.

Patel podrobil injekcím kmenových buněk do srdečního svalu 20 pacientů, kteří měli v důsledku srdeční choroby dramaticky snížený výkon srdce a museli se podrobit operaci, při níž jim byly nahrazeny některé ucpané věnčité cévy, zásobující srdeční sval krví. Patel pacientům navíc vpíchl do nemocného srdečního svalu na 30 míst malou porci kmenových buněk odebraných z dřeně v holenní kosti. Po šesti měsících se výkonnost srdce těchto pacientů téměř navrátila k normálu. Stejně postižení pacienti, kteří absolvovali operaci věnčitých cév bez injekcí kmenových buněk, zaznamenali jen mírně zlepšení.

Kmenové buňky kostní dřeně se podílely na růstu nového svalu a zjevně napomáhaly i růstu nových cév, které srdce zásobují krví. Zároveň se jejich přítomnost projevila zvýšením hladin bílkoviny konexinu 43, která je důležitá pro vzájemnou komunikaci buněk. Není jasné, jestli kmenové buňky samy přispěly k růstu tím, že se diferencovaly na srdeční svalovinu, nebo zda působily jako pobídka pro množení samotných buněk srdeční svaloviny.

Klíčový se zdá poznatek, že po operaci nebyl pozorován žádný nežádoucí vedlejší efekt. Jak nás před časem informovala kolegyně Dvořáková, jihokorejští vědci zastavili klinické zkoušky s léčbou srdečních chorob kmenovými buňkami poté, co pozorovali na takto léčených srdcích problémy s nově vznikajícími tepnami. Je možné, že rozdílný výsledek padá na vrub rozdílnému způsobu získávání kmenových buněk. Jihokorejští lékaři nabudili dělení buněk kostní dřeně dávkou růstových faktorů. Pak jen počkali, až se nadprodukce buněk kostní dřeně projeví tím, že se tyto buňky objeví v krvi pacientů, odkud je následně izolovali. Patelův tým odebíral buňky přímo z kostní dřeně. Mohl tak získávat buňky, které nebyly při korejském experimentu vyplaveny do krve a jsou pro úspěch léčby klíčové.

Těch, kteří neuspěli při podobných pokusech je ale mnohem více. A tak je třeba vyčkat, jestli se podaří povzbudivé výsledky týmu vědců z Pittsburghu zopakovat. Jedna vlaštovička, jak známo, jaro nedělá.

Nedostatečnou funkcí srdce trpí na světě 23 milionů lidí.

Pokud se potvrdí výsledky studie zveřejněné na konferenci American Association for Thoracic Surgery, konané nedávno v Torontu, pak se nám nabízí šance na zdárný boj se srdečními chorobami pomocí injekcí kmenových buněk získaných z kostní dřeně.