Sonda nakonec po dvou dnech čekání dostala tolik potřebnou výjimku, lidé, kteří se o ni starali nemuseli na nucenou dovolenou a mohlo se pokračovat v přípravách na blížící se start. Krize navíc včera skončila a vše se pomalu vrací do starých kolejí. V dnešním článku se na přípravy sondy MAVEN podíváme z trochu techničtějšího hlediska.
Pokud půjde všechno podle plánu, vydá se sonda MAVEN na svou dlouho cestu 18. listopadu. V těchto dnech probíhají především poslední zkoušky palubních systémů. Podle zveřejněných informací běží všechno podle plánu.
Velmi důležitým aspektem zkoušek bylo testování solárních panelů, které budou 900 kilogramů vážící sondě dodávat elektrickou energii. Jen pro zajímavost – pokud se podíváte na konce těchto panelů, všimnete si trojúhelníkových zakončení. To jsou magnetometry, díky kterým bude sonda vytvářet globální mapu marsovského magnetického pole. Po dokončení všech potřebných zkoušek byly solární panely sondy složené zpět k tělu. V této poloze bude sonda uložená pod aerodynamický kryt rakety.
V dalších dnech přijde na řadu tankování nádrží sondy. Do nich přijde celkem 1632 kilogramů hydrazinu, který bude složit pro korekční zážehy. S plněním nádrží by se mělo začít 24. října. Pátého listopadu má být sonda uzavřena do aerodynamického krytu a o dva dny později by měla vyrazit ke startovní rampě, kde ji čeká připojení k raketě.
O MAVEN se postará osvědčený nosič Atlas V v nejzákladnější konfiguraci 401, což znamená, že raketa bude mít čtyřmetrový aerodynamický kryt, žádné urychlovací motory na tuhá paliva a jednomotorový horní stupeň Centaur.
V minulých dnech se technici pustili do první fáze skládání této rakety. Stejně jako každý dům musí vyrůstat od základů, začíná se přípravou prvního stupně. Ten nese označení CCB (Common Core Booster). Jeho průměr je 3,81 metru a na délku měří skoro 32 a půl metru. V útrobách bychom našli nádrže na kapalný kyslík a speciální letecký petrolej. O jejich spalování se stará dvoukomorový motor RD-180, který generuje tah 4,152 MN.
Celý tento sofistikovaný válec s bronzovým povrchem technici nejprve vyvezli ze skladu na floridském mysu Canaveral k Vertical Integration Facility (volně přeloženo zařízení pro svislou montáž) na komplexu 41. Tady už čekala mobilní odpalovací rampa určená pro rakety Atlas.
Tady CCB připojili k jeřábu a následně tuto 22 a půl tuny těžkou sestavu vztyčili do vertikální polohy. V průběhu tohoto týdne se na horní část CCB umístil malý spojovací prstenec, který zajistí pevné spojení prvního stupně s horním stupněm Centaur.
Pokud se start MAVENu podaří, bude se jednat o sedmý letošní start Atlasu V, z toho šestý z pobřežní rampy na mysu Canaveral. Jen tak pro zajímavost – technici společnosti ULA, která zajišťuje provoz rakety Atlas, mají v těchto dnech napilno. Jen šest kilometrů od rampy pro MAVEN se skládá raketa Delta IV, která 23. října vynese družice systému GPS.
Přípravy na vypuštění sondy MAVEN tedy běží podle plánu, zatím se zdá, že ani start 18. listopadu, kdy se poprvé otevírá dvouhodinové startovací okno, není ohrožený. Sonda za 671 milionů dolarů se po deseti měsících letu mezi Zemí a Marsem usadí na vysoce protáhlé oběžné dráze, ze které bude zkoumat planetární atmosféru.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/atlas/av038/131011stacking/#.UmA-AFC-18E
https://cs.wikipedia.org/wiki/Atlas_V
Zdroje obrázků:
https://blogs.scientificamerican.com/…10152020319982868_1502767347_o-300×199.jpg
https://upload.wikimedia.org…NASA’s_space_probe_MAVEN_at_the_Kennedy_facility.jpg
https://spaceflightnow.com/atlas/av038/131011stacking/11stacking_400288.jpg
Psáno pro Kosmonautix a Osel.cz
