Mrazivá elegance komet nebývala na Zemi právě vítaná. Považovali je za zlá znamení, věštící smrt panovníka či někoho velmi významného anebo příchod velkých katastrof. Někdy v nich dokonce viděli útok obyvatel nebes na nebohé pozemšťany. Ve skutečnosti je ale pověst komet do značné míry nezasloužená. Velké špinavé ledové koule pro Zemi obvykle neznamenají nic víc, než pěkné efekty na noční obloze. Obavy z komet se proměnily v napínavá očekávání, jestli komety naplní předpovědi astronomů a předvedou vesmírné show. Zároveň se nikdy nenašly důvěryhodné stopy srážky Země s kometou. Nikdy, až do teď.
S historicky prvním konkrétním dokladem srážky Země s kometou přišli Jan Kramers z Univerzity v Johannesburgu s týmem kolegů, kteří vystopovali takovou srážku v nálezech ze Sahary. Zaujal je především záhadný černý oblázek, před lety objevený egyptským geologem v Libyjské poušti, která se rozkládá na území Egypta, Libye a Súdánu a je velikostí srovnatelná s Indií. Oblázek pochází z oblasti hojného výskytu saharských tektitů, které bývají žlutavé, narozdíl od nám důvěrně známých vltavínů. Přezdívá se jim libyjské pouštní sklo a jeho původ obestřen mnoha spory. Jeden z nejznámějších kousků ve tvaru skaraba měl ve svém pektorálu, čili šperku na hruď, faraón Tutanchamon. Kramers a spol, podrobili oblázek celé řadě sofistikovaných chemických analýz a pak radostně oznámili, že s největší pravděpodobností jde o kousek jádra dávné komety.
Jestli se nespletli, tak tu máme hmatatelný důkaz srážky Země s kometou, k němuž nejspíš došlo před 28 až 30 miliony let. Kometa tehdy vstoupila do zemské atmosféry a po chvíli oslnivě explodovala nad územím, kde v dnešním světě leží Libyjskou poušť.
Gigantická exploze rozpálila písek pod sebou na zhruba 2 000 stupňů Celsia a vytavila z něj ohromné množství stříkanců, které dnes známe jako libyjské pouštní sklo. Nachází se na 6 a půl tisících kilometrech čtverečních Sahary a lidé z něj odjakživa vyrábějí šperky a také nástroje.
Když se do nárazů kosmických těles připlete uhlík, tak z něho nadšeně vznikají diamanty. Černý oblázek ze Sahary je z amorfní hmoty s vysokým obsahem uhlíku a v ní objevili spoustu nanodiamantů.
Zastoupení izotopů uhlíku a také izotopů argonu, kryptonu a xenonu vylučuje pozemský původ oblázku a liší se také od materiálu v uhlíkatých chondritech. Původ v jádru komety pak byl pro vědce docela rozumným vysvětlením. Kramers a spol. si k oblázek nakonec oblíbili natolik, že ho pokřtili Hypatia, podle Hypatie z Alexandrie, ve své době oblíbené a ctěné novoplatonské filosofky a první historicky známé matematičky. Původní Hypatia byla vlastně pohanská mučednice, protože ji na popud svatého Cyrila Alexandrijského brutálně zavraždili fanatičtí křesťané. Dnešní Hypatii jistě čeká mnohem přívětivější osud.
Literatura
Wits University News 9. 10. 2013, Earth & Planetary Science Letters 382: 21–31, Wikipedia (Comet, Libyan desert glass).