Jisté pochybnosti o ne zcela přátelských účincích statinů se již v minulosti vyskytly a tak v loňském roce americký Úřad pro potraviny a léčiva (FDA), začal trvat na tom, aby všichni výrobci ve výčtu vedlejších účinků uváděli, že mohou ovlivnit kognitivní funkce.
Jak to vlastně se se stantiny vlastně s nimi doopravdy je, se tak stalo příležitostí udělat si kariéru. Pokusila se o to i čtveřice britských výzkumníků na University of Bristol. Vzali si do parády pravastatin a atorvostatin (v lékové formě Pravachol a Lipitor), dva z běžně předepisovaných léků na bázi statinů. Dávali je hlodavcům do krmení v dávce 10mg/kg/den a to po dobu 18 dnů a sledovali, co to udělá s jejich schopností se učit a na konci pokusu také s pamatováním si již naučeného. Testovalo se jak před, tak v průběhu medikace (devětkrát) a dvakrát po jejím ukončení. Samozřejmě, že kontrolou byly slepé pokusy a personál, který by mohl výsledky pokusu zkreslit u čtyřnohých dobrovolníků nevěděl who is who.
Výsledky
Ošetření atorvostatinem se na výkonu potkaního mozku nepodepsalo. Zato mírně odlišná konfigurace statinové molekuly v léku pravastatin, schopnost se učit významně zhoršovala.
A nejen to. Kromě schopnosti se novým kouskům učit, na konci pokusu si mozky dopované pravastatinem na to, co se již dříve naučili, nemohli vzpomenout.
Pravdou je, že když čtyřnohým dobrovolníkům po oněch 18 dnech léčby přípravek vysadili, funkčnost jejich mozku se jim poněkud vylepšila. Bohužel u statinů se v případě skutečné léčby, vždy jedná o jejich dlouhodobé užívání. Pokud tedy stačily necelé tři týdny na to, aby se nade vší pochybnost prokázalo významné zhoršení obou hlavních parametrů paměti, moc polehčující skutečnost to není.
Předepisují se aby snížili riziko těm, kteří prodělali srdeční infarkt a nebo jsou jím ohroženi, třeba kvůli kornatění cév.
To, že dva různé preparáty řazené do stejné skupiny léčiv a jen s mírně odlišnou molekulou účinné látky mají na mozek rozdílný vliv je zajímavé. Atorvostatin jakoby s mozkem potkanů nedělal vůbec nic. Nezhoršoval schopnost se učit a schopnost si vzpomenout na věci dávno minulé zůstala zvířatům i při jeho podávání zachována. A tak právě tento rozdíl by mohlo vysvětlovat, proč jiné týmy, které se dříve o účinky statinů zajímaly, presentovaly diametrálně odlišné výsledky. Zatímco jedni u lidí možné zhoršení paměti avizovali, jiným se nic podobného zjistit nepodařilo.
Otázkou je, co nový pádný argument nyní udělá s trhem. Pokud se rozkřikne, že některé ze statinových přípravků dělají z hlodavců pacienty rozumu mdlého a jiné nikoliv, jen těžko výrobci budou vysvětlovat, že u lidí to tak být nemusí.
Naše buňky tvoří tukové substance nazývané cholesterol. Je to steroid, který lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Cholesterol pomáhá tělu zužitkovat tuky a je součástí buněčných membrán. Jeho příliš vysoká koncentrace škodí. Statiny dovedou jeho množství v krvi snižovat.
Podrobné výsledky pokusů dali vědci k dispozici v zářijovém čísle časopisu PLoS ONE. Lze předpokládat, že metodika, výsledky i jejich závěry, budou neprůstřelné a že je bude moci kdykoliv a kdekoliv opakovaně potvrdit. Kromě mladé doktorandky, jsou totiž v týmu ostřílení matadoři a ti si museli být vědomi, že tu nejde o dělání závěrů z nějakých modelů u nichž se až za nějaké to desetiletí přijde na to, že se netrefili. V případě statinů je ve hře riziko žalob z neoprávněného nařčení a náhrady ušlých zisků. Jistě vzali v potaz, že jen v jejich zemi bere denně statiny šest až sedm milionů osob. Mnozí je berou jen tak preventivně, protože věří, že pokud nejsou prospěšné, neuškodí.
Literatura: Sarah A. Stuart, James D. Robertson, Neil V. Marrion, Emma S. J. Robinson. Chronic Pravastatin but Not Atorvastatin Treatment Impairs Cognitive Function in Two Rodent Models of Learning and Memory. PLoS ONE, 2013; 8 (9): e75467 DOI: 10.1371/journal.pone.0075467