Už to sice není, co bývalo, ale Sluneční soustava je stále poměrně rušným místem, kde poletuje spousta kamení. A občas se strefí do nějaké planety či měsíce. U nás na Zemi jsme pod přívětivým štítem pozemské atmosféry, která prolétající kameny spálí na prach nebo je alespoň zmenší na přijatelnější velikost, na okolních planetách a měsících to ale bývá jiné.
NASA už 8 let monitoruje povrch Měsíce a hlídá tam zásahy kosmickým smetím. A není jich zrovna málo. Postupně se ukazuje, že dopady meteoroidů jsou na Měsíci mnohem častější, než jsme si původně mysleli. V NASA zaznamenávají desítky zásahů povrchu Měsíce ročně. Celkem jich už mají přes 300. Podobná situace je i na povrchu Marsu, kde odborníci na základě dat ze snímků sondy Mars Reconnaissance Orbiter odhadují cca 200 dopadů meteoroidů ročně.
Nedávno, 17. března (2013) přitom došlo k největší explozi na povrchu Měsíce v historii celého programu. Podle všeho na Měsíc v oblasti Mare Imbrium dopadl objekt velikosti balvanu. Provedená měření ukázala, že šlo meteoroid o hmotnosti 40 kg a průměru 30 až 40 cm, který přiletěl rychlostí 90 tisíc kilometrů za hodinu. Po nárazu následovala exploze, která odpovídala výbuchu 5 tun TNT.
Bill Cooke z amerického Meteoroid Environment Office, který funguje v rámci NASA, označil záblesk této exploze za desetkrát silnější, než co kdy na Měsíci viděli. Pokud se v okamžiku zásahu někdo zrovna díval na Měsíc, ani nepotřeboval dalekohled. Místo dopadu meteoroidu v Moři dešťů chvíli zářilo jako hvězda 4. magnitudy, tedy docela obstojně viditelně pouhým okem.
Cooke má za to, že vlastně nešlo o izolovaný zásah Měsíce, ale že se odehrálo něco většího. Během stejné noci totiž přístroje NASA a Univerzity v západním Ontariu, které hlídají celou noční oblohu, zaznamenaly nezvyklý počet déle žijících meteorů i v pozemské atmosféře, které přiletěly ze stejného směru. Vše nasvědčuje tomu, že do oblasti Země dorazil shluk kosmického kamení, který zasáhl Zemi i Měsíc najednou.
V NASA jsou spokojeni, protože jedním z významných cílů programu monitorování povrchu Měsíce je i stopovat doposud neznámé skupiny meteoroidů, které obíhají na drahách představujících riziko pro Zemi. A teď se jim to povedlo. O místě dopadu také pohotově informovali operátory NASA z programu Lunar Reconnaissance Orbiter, pro které by mělo být hračkou nafotit místo dopadu, až nad ním bude jejich sonda prolétat. Odborníci odhadují, že tam bude kráter o průměru až 20 metrů. Porovnáním skutečné velikosti kráteru s intenzitou záblesku při dopadu bychom měli získat skvělá data pro modely dopadů těles na povrch Měsíce, potažmo i dalších těles Sluneční soustavy.
Podle statistik NASA zhruba lze více něž polovinu zaznamenaných zásahů Měsíce připsat známým rojům meteoroidů, jako jsou Perseidy či Leonidy. Zbytek, včetně zásahu 17. března, mají na svědomí objekty neznámého původu. Tohle všechno by mělo zajímat Američany a nejspíš i další národy, které v relativně dohledné době plánují pobývat na Měsíci. Program sledování povrchu Měsíce by jim to měl usnadnit a napovědět, kdy by si tam astronauti měli dávat pozor. Podle všeho by kolem poloviny března raději měli zůstat na základnách.
Literatura
NASA Science News 17.5. 2013.