Náš vesmír je plný galaxií rozličných velikostí a tvarů. Každá z nich má za sebou bouřlivou historii, kterou se hvězdní archeologové snaží vysledovat z pozorování dnešního vesmíru. Občas se jim povede ulovit unikátní objekt, který významně přispěje k našemu pochopení evoluce galaxií, jako se to poštěstilo právě nedávno týmu pod vedením astronomů Kalifornské univerzity v Irvine.
Hai Fu a jeho kolegové nejprve s evropskou infračervenou Herschelovou vesmírnou observatoří zpozorovali „úžasně jasnou kapku“ v jinak chladných končinách dávného vesmíru. Podle zúčastněných odborníků už Herschel nasnímal tuny galaxií, ale tahle doopravdy bila do očí. Observatoř, které před pár dny došlo kapalné helium používané ke chlazení, tak ještě posmrtně prodlužuje seznam svých úspěchů. Astronomové pak zajímavý objekt důkladně prohlédli v celé řadě vlnových délek, s využitím služeb Hubbleova vesmírného dalekohledu a více než tuctu pozemních observatoří, včetně slavné Keckovy observatoře na havajské sopce Mauna Kea.
Nakonec se ukázalo, že ve vzdálenosti 11 miliard světelných let se srazily dvě mladé ambiciózní galaxie, které pozorujeme ve chvíli, kdy velmi svižně vytvářejí gigantickou galaxii, hmotností zhruba desetkrát převyšující Mléčnou dráhu. Obří galaxie dostala jméno HXMM01 a podle autorů studie jde o nejjasnější, nejzářivější a hvězdným plynem nejbohatší galaxii ze všech galaxií jasných v pásmu submilimetrových vln (bright submillimeter galaxy), které zatím známe.
Podle Fu a spol. jsou pozorování tohoto typu velikého, ale pro naše přístroje krátkověkého galaktického objektu velmi vzácná. Vznikající galaxie HXMM01 nám bledne před očima. V obou galaxiích, které do této megagalaxie splývají, vypukla nenasytná žranice, při níž se intenzivně spotřebovává hvězdný plyn. Hvězdy tu vznikají tak zuřivou rychlostí, že se na hvězdy přetvoří hmota odpovídající 2 000 Sluncím ročně. Za pár set milionů let v megagalaxii prakticky všechen plyn dojde a dotyčná galaxie bude hladovět po zbytek dlouhého života.
Pozoruhodná galaxie HXMM01 je podle badatelů odpovědí na otázky, jak se mohly brzy po vzniku našeho vesmíru objevit obří eliptické galaxie a jak to, že záhy poté přestaly vyrábět hvězdy. Doposud jsme koketovali s představou, že gigantické černé díry v centru takové galaxie mohly svojí aktivitou vyfouknout z těchto galaxií hvězdný plyn. Fu a spol. teď ale tvrdí, že příčinou rychlého spotřebování plynu v dávných eliptických galaxiích nejspíš byly samotné ohromující galaktické srážky, které předcházely jejich vzniku.
Literatura
University of California Irvine News 22.5. 2013, Nature online 22.5. 2013, Wikipedia (Galaxy formation and evolution).