Obloha se zaplňuje drony a zároveň s tím se opakuje nedávná historie. Vojáci vyvinuli pozoruhodnou technologii, která poskytne těm nejpokročilejším armádám zřetelnou výhodu. Když se ukázalo, že některé nejmenované mocnosti nemají a v dohledné době nebudou mít na to, aby odpověděly vlastními schopnými drony, velmi rychle se vynořilo mezinárodní protestní hnutí, které požaduje zákaz takových zbraní. A také se velmi svižně objevily zajímavé civilní aplikace technologie dronů, které těží z kreativní energie motivovaného vojenského výzkumu. Jednou z nich je i dopravní letadlo, které létá samo.
V angličtině to mají vcelku jednoduché. Jedním z výrazů pro linkové dopravní letadlo je „airliner“. A když z dopravního letadla pro pasažéry uděláte autonomní dron, tak hned máte droneliner. Čeština to ještě bude muset poladit. Nedávno se totiž uskutečnil experimentální let malého dopravního letadla staršího typu, turbovrtulového British Aerospace Jetstream (čili Jetstream 31 Airliner), z Wartonu v hrabství Lancashire do skotského Inverness, které leží u severního cípu populárního jezera Loch Ness. Letadlo přitom na prakticky celé trase letu dlouhé 800 kilometrů nepilotovali lidé na palubě, ale operátoři v pozemním řídícím středisku.
Experimentální let dronelineru se uskutečnil pod taktovkou výzkumného konsorcia ASTRAEA (Autonomous Systems Technology Related Airborne Evaluation & Assessment), což je právě projekt vývoje technologie dronů pro civilní létání. Běží od roku 2006 a je v něm zapojená britská vláda a významné společnosti obranného průmyslu, jako například BAE Systems, Rolls-Royce plc anebo EADS. Nebyl to úplně první let této technologie, vývojáři už loni za letu testovali součásti autonomního řízení dronelineru, například systém pro reakci na aktuální počasí vybavený videokamerami či infračervený systém pro vyhýbání se obydleným oblastem při nouzovém přistání.
Letos se letělo vlastně už v dubnu, vývojáři let ale odtajnili až teď. Na palubě samozřejmě byli piloti a inženýři, zapojili se ale jenom při startu a pak při přistání. Jakmile letadlo dosáhlo letové hladiny, tak řízení převzala technologie a pozemní operátoři. Vývojáři teď ověřovali fungování autonomní technologie pro řízení letu v civilním letovém prostoru. Ta má za úkol automaticky provádět manévry, které udrží droneliner v dostatečném odstupu od ostatních strojů.
Na vývoji algoritmů této technologie se podíleli experti britského Úřadu pro civilní letectví. Experimentálně řízený droneliner letěl za normálního poklidného provozu a vývojáři mu posílali do cesty vymyšlené překážky. Při každé změně trasy letu proběhla komunikace mezi pozemním operátorem dronelineru a řízením letového provozu a operátor následně instruoval stroj k potřebné změně letu.
Odborníci jsou nadšeni. Jim Scalan z Univerzity v Southamptonu , jeden z autorů prvního 3D tistěného dronu na světě, vnímá nový let dronelineru jako skvělý úspěch britského výzkumu. Právě autonomní systém řízení letu, schopný sofistikovaně se vyhýbat překážkám, je klíčový pro úspěšné fungování dronů na civilní scéně. Scalan k tomu se zasvěceným vtípkem poznamená, že taková technologie nahradí dosavadní běžně užívaný vizuální detekční systém Mark I Eyeball, jak piloti již dlouhá desetiletí přezdívají metodě „kouknu a vidím“.
Literatura
NewScientist 11.5. 2013, Engineer 14.5. 2012, Wikipedia (Airliner, British Aerospace Jetstream).