Není to tak dávno, co vychladl skandál fretek s chřipkou Rona Fouchiera. Fouchier z rotterdamského Erasmova lékařského centra a nezávisle na něm Kawaoka z Wisconsinské univerzity v Madisonu mírně upravili viry ptačí chřipky H5N1, které se pak přenášely vzduchem mezi fretkami. Jejich výzkum vyvolal globální hysterii a zablokování publikací výzkumu v časopisech Science a Nature americkým panelem pro biologickou bezpečnost National Science Advisory Board for Biosecurity (NSABB). Když panel NSABB po dlouhé době změnil názor, tak si zase postavila hlavu nizozemská vláda, která prohlásila Fouchierovy výsledky za strategickou záležitost a donutila ho ponižujícím způsobem žádat o speciální povolení, aby vůbec směl svůj článek publikovat na mezinárodním fóru.
Kredit: Womens Foreign Language Publications of China.
Chřipkové viry to po celou dobu sledovaly se špatně skrývaným posměchem a nedávno v Číně rozjely novou vlnu děsivé ptačí chřipky, tentokrát kmene H7N9. Poslední zprávy hovoří o zhruba 20 procentní úmrtnosti, přičemž zdroj nákazy stále není jasný. Viry typu H7 obvykle kolují mezi různými druhy ptáků a občas napadají i lidi. Teď se neprokázal žádný přenos z drůbeží farmy ani od volně žijících ptáků a podle jistých indicií nákaza pochází z trhů se živými ptáky. Virus se naštěstí podle všeho nepřenáší mezi lidmi.
Shodou okolností dnes (3.5. 2013) právě čínští badatelé ohlašují vytvoření nového hybridního viru ptačí chřipky H5N1, kterého známe jako drsného, ale nepříliš dobře šiřitelného zabijáka. Hualan Chen z Výzkumného veterinárního institutu v čínském Harbinu a její kolegové vylepšili genom viru H5N1 o sekvence z vysoce nakažlivé prasečí chřipky H5N1. Jejich hybridní chřipka se pak snadno přenášela kapénkovou infekcí mezi morčaty. Chen a spol. došli k vcelku pochopitelnému závěru, totiž, že zřejmě nic nebrání vzniku varianty chřipky H5N1, která by se snadno přenášela mezi savci, včetně nás samotných. Badatelé se proto velmi přimlouvají za intenzivní sledování pohybu rozličných variant chřipky v reálném prostředí.
Jak se dalo čekat, výzkum týmu Chenové byl prakticky ihned proklet jako kontroverzní, tedy pro mnohé děsivý a nebezpečný. Prominentní kritik experimentálního výzkumu chřipky Richard Ebright z Rutgersovy univerzity se nechal slyšet, že studie Chenové v porovnání s Fourierovým výzkumem nepřináší prakticky nic nového kromě použití morčat namísto fretek. Další kritici přizvukují, že rizika takového výzkumu velmi převyšují možný zisk.
Naštěstí, tenhle svět neovládá jedno mocenské centrum, jehož rozmary by mohly podobný výzkum zcela zlikvidovat. Ať už si o čínském vedení myslíme cokoliv, v tomhle případě nejspíš neexistuje žádná vnější síla, která by Chenovou a spol. donutila s experimentálním výzkumem zabijácké chřipky přestat. Tedy, pokud tak nerozhodnou její šéfové. A to je moc dobře. Kdyby západní země složily v boji s chřipkou zbraně, tak v Číně možná nevyměknou. Samozřejmě, vždycky existuje riziko, že se někdo rozhodne z chřipkových virů anebo z některé jiné nebezpečné věci na Zemi, kterých je bezpočet, udělat zbraň. Ale protesty, zákazy, moratoria ani ponižování vědců tomu rozhodně nezabrání. A když se to přece jenom stane, tak bude nesmírně žádoucí vědět o takových virech všechno možné a rychle najít potřebné řešení. Jinými slovy, budou potřeba zkušení specialisté, důvěrně obeznámení s chřipkovými viry.
Ale i kdyby k žádnému teroristickému nebo vojenskému útoku nedošlo, chřipka nikdy nespí. Zbrusu nový případ s chřipkou H7N9 velmi důrazně ukazuje, že by byla pitomost zakázat veškeré experimentování s chřipkou a dělat, že vlastně žádná neexistuje. Podle všeho je jenom otázkou času, kdy se objeví drsná varianta chřipky, která bude mít potenciál spáchat pořádný masakr. Je jenom na nás, jestli na ni budeme ucházejícím způsobem připraveni.
Literatura
Wired 2.5. 2013, Science online 2.5. 2013, Wikipedia (Influenza A virus subtype H5N1, Influenza A virus subtype H7N9).